Klub českých turistů

Dnešní pěší výlet s dopravou vlakem Z Lázní Bělohradu do Hořic jsem měl naplánovaný mimořádně na neděli 17. května. Předpověď počasí slibovala polojasno a teploty do 20 stupňů Celsia bez deště a tak se nás ráno sešlo na nádraží celkem 7 a po zakoupení jízdenek jsme nastoupili do prvního vlaku, který nás dopravil do Hradce Králové, kde jsme přestoupili na vlak do Ostroměře. Zde jsme počkali 5 minut na další vláček, který nás dopravil do Lázní Bělohrad. Po vystoupení z vlaku jsme provedli první fotografii a vydali jsme se kolem zdejšího rekonstruovaného zámku do centra lázeňského městečka. Z centra městačka jsme vyrazili po žluté turistické značce přes lázně a lázeňský park ke kostelíku svatého Petra a Pavla na Byšičkách. Cestou jsme se zastavili u památného staletého dubu Karla Jaromíra Erbena rostoucího na hrázi zdejšího rybníka pod kostelem. Od dubu jsme vystoupali po loukách k původně románskému kostelu svatého Petra a Pavla na Byšičkách, který je spolu s okolním hřbitovem jediným pozůstatkem vesničky Byšičky zaniklé za třicetileté války. Zdejší kostelík byl letech 1851 – 1880 působištěm posledního poustevníka v Čechách – Petra Regulatuse. Po prohlídce kostela a hřbitova jsme si všimli, že nad kostelem krouží pět čápů bílých. Od kostela jsme pokračovali beze značek ke hrázi rybníka Bahník a poté lesními a polními pěšinami do obce Dobeš a ke gotickému kostelu svatého Jakuba Většího nad obcí Červená Třemešná. Po obhlídce kostela jsme se občerstvili z vlastních zásob na pokácených kmenech u kraje lesa a pokračovali nejprve polními cestami a poté přímo přes pole do vesnice Dachova, kde jsme narazili na otevřenou zahrádku u zdejšího motorestu a tak si někteří z nás dali oběd a zbylí se spokojili pouze s pivem. Po obědě jsme pokračovali po žluté značce okolo zdejšího vyhlášeného secesního koupaliště k prameni Kalíšku a po trase zdejší naučné stezky dále k lomu U svatého Josefa. Cestou jsme si v lese všimli vícera dřevěných soch domácích koček – díla zdejšího sochaře. Po prohlídce lomu jsme pokračovali do sochařského parku U svatého Josefa, kde jsme si prohlédli mnoho pískovcových výtvorů účastníků zdejších sochařských symposií. Odtud jsme pokračovali na vrch Gotthard k dalšímu sochařskému parku a k monumentální vstupní bráně na zdejší městský hřbitov. Po kontrole času jsme zjistili, že vlak Hořic nám z nádraží odjíždí za 30 minut a další pojede až po dalších dvou hodinách a tak jsme se rozběhli na nádraží a odjeli domů.