Klub českých turistů

Fotky jsou na: http://mmacoun.rajce.idnes.cz/Krajem_Aloise_Jiraska/

V den výletu hlásili pěkné počasí,tak jsme se těšili na pěkný výlet s hojnou účastí. Do pátečního večera se přihlásilo

pouze šest lidí,což nebylo moc,ale doufal jsem,že,tak,jak bývá zvykem přijdou někteří na nádraží bez přihlášení.Ráno jsem tedy čekal na nádraží s ostatními řádně přihlášenými,jestli nedorazí někdo další,ale opak byl pravdou,tak nás sedm v 7,30h nastoupilo do vlaku a jeli směr Hronov. Bylo krásné slunné počasí,tak asi lidé dali spíše přednost zahrádkám,nebo koupání před turistikou. Přestup v Hradci Králové ještě proběhl dobře a odjeli jsme směr Starkoč. Když vlak zastavil v Jaroměři bylo nám sděleno,že vlak dále nepokračuje,protože jsme v Hradci smetli člověka a musí být vlak vyšetřován. Nezbylo nám,než počkat na další vlak,který jel za hodinu.Nastal neskutečný chaos. Lidé neměli žádné informace a myslím,že nádraží v Jaroměři nepamatuje tolik lidí. Bylo mezi nimi i dvacet cyklistů,kteří cestovali do České Skalice. Další vlak neměl brát kola,tak neměli jistotu,jestli je vezmou do vlaku. Díky ČD nakonec v Hradci připojili vagon pro kola,tak jsme se tam všichni vešli. Měl tím pádem ale dalších 20 min.zpozděni. Jelikož jsme jeli o 1,5h déle bylo jasné,že původně plánovaný vlak v 16,50h nemůžeme stihnout. Rozhodli jsme se proto,že trasu otočíme a začneme v Teplicích nad Metují,kde jsme měli končit. Měli jsme před sebou 21km. Po výstupu v Teplicích nad Metují jsme po 3,5km došli dom osady Skály,kde jsme si nejprve prohlédli nádherné zbytky hradu Skály(Bishofstein) a poté se vrátili na zámek Skály.Zde byl zrovna dětský den,tak zde byly různé pohádkové postavičky a děti u nich plnili různé úkoly. Na zámku byla také restaurace,tak jsme se zde občerstvili. Jelikož jsme měli dlouhou cestu před sebou,tak jsme po krátkém občerstvení hned pokračovali dál. Cestou do Starkova jsme narazili na krásnou studánku a pramen Sv.Huberta. Šlo o studánku na druhém konci trasy,než jsme původně chtěli.
Po příchodu do Starkova najednou zmizela značka,tak jsme nevěděli kudy pokračovat na Turov. Naštěstí v místním penzionu měli i infocentrum nám poradili,tak jsme mohli pokračovat. Šli jsme polem do hodně prudkého kopce a sluníčko na nás pražilo. Nakonec jsme došli do lesa,tak se šlo lépe. 1km před Turovem,kdy ještě byla naděje,že by se dal původní vlak stihnout jsme se prvně rozhodovali ,zda jet dalším vlakem a tudíž pokračovat v cestě,nebo jít přímo do Hronova na vlak. Nakonec bylo rozhodnuto jet dalším vlakem,tak jsme pokračovali na Turov. Turov bylo dříve nádherné lázeňské městečko,které vévodila Jiráskova chata. Dnes je na místo smutný pohled.Vše je zarostlé a chátrá. Ani jsme se zde nazastavovali a lesem došli k nádhernému poutnímu místu Skalákově studánce. Je zde plno svatých obrázků a křížků,jako poděkování od lidí, kteří se díky ní uzdravili.
Od Skalákovy studánky to byl jen malý krok do Hronova. Odtud jsme v 17,51h odjeli zpět do Pardubic.Jelikož měl Zdeněk Pražák navigaci,tak jsme mohli vypočítat km . Po spočítání jsme zjistili,že jsme ušli 28km. V tom velkém teple to bylo obdivuhodné. Výlet se vcelku vydařil a všichni sťastně dojeli domů.

Martin Macoun