Klub českých turistů

Fotky jsou na: http://mmacoun.rajce.idnes.cz/Vylet_Krajem_hrdinu_romanu_A.Jiraska_22.5.16/

Tentokrát jsme putovali po místech,kde působil,nebo čerpal své náměty Alois Jirásek.Ráno v den výletu bylo hezky a teplo,takže to značilo,že by se

výlet mohl vydařit.Přihlášených bylo pět,ale Matoušovi jeli do Opočna autem a  bylo jsme domluveni,že na nás v Opočně počkají a připojí se k nám,tak jsme měli jet vlakem tři.Jaké bylo překvapení,když se nás na nádraží nakonec sešlo šest.Nástup do vlaku byl poněkud hektický,neboť důležitá paní průvodčí nás nechtěla pustit s kolama do vlaku,protože jich tam bylo hodně.Nakonec jsme po protestech nastoupili a dojeli v pohodě do Chocně.V Chocni jsme pokračovali osobákem a byl vidět už jiný přístup,neboť nám s kolama pomáhal sám průvodčí. V 8,25h jsme dojeli do Opočna.U nádraží na nás čekali Matoušovi,tak jsme se s nimi přivítali a vyrazili do Dobrušky.Bylo nás nakonec osm. Těsně před odbočkou na Dobrušku u Grafikonu najednou vidím,že Jirka Bažant vede kolo.Zastavil jsem a zjistil,že Jirka asi píchnul,protože měl kolo prázdné. Ostatní také zastavili a pomáhali při výměně duše.Jak se později zjistilo utrhl se ventilek při prudkém brzdění a duše byla na vyhození. Výměna proběhla vcelku rychle a tak jsme pokračovali k rodnému domlu F.L.Věka. Bylo nádherné počasí a začínalo být docela teplo. Po dohodě šli někteří na prohlídku domku s výkladem,ostatní hlídali kola.Za půl hodiny jsme po prohlídce pokračovali do Chábor ke Studánce u Dobrušky. Z Domašína byl 5km dlouhý,táhlý kopec na jehož konci jsme měli odbočit.Jelikož je to tu ale špatně značené,tak jsme špatně odbočili a dojeli do vesnice Dobré u Dobrušky. Když jsme zjistili,kde jsme prostudovali jsme mapu,zda se máme vrátit,nebo pokračovat dále. Nakonec jsme se rozhodli pokračovat dál a tak jsme do Bílého Újezda dojeli trochu oklikou. V Bílém Újezdě na nás čekala rarita,kde na kostele Posvěcení Páně s dřevěnou zvonicí je právě na šindelové střeše zvonice zaseknutá sekera a je viditelná už z daleka. Po prohlídce jsem již sháněli nějaké občerstvení,protože bylo už 12h a mnohé přepadl hlad a žízeň.

Z Bílého Újezda jsme měli dojet do Kvasin,ale nakonec opět vlivem špatného značení jsme dojeli do Solnice. Jak jsme později zjistili bylo to lepší,protože z Kvasin bychom jeli po frekventované státní silnici,ktežto takto jsme jeli po cyklostezce. Projížděli jsme kolem několika restaurací,ale protože byla neděle ,tak většinou otvírali až navečer,nebo měli zavřeno. Domluvili jsme se,že až narazíme na otevřenou restauraci,tak tam zapadneme. V Solnici jsme přijeli k penzionu a restauraci Zámek.Šlo o bývalý zámeček přestavěný na penzion a dole byla restaurace.Byl přestavěn v moderním stylu.Bohužel je dnes celý objekt uzavřen a pomalu chátrá. Kousek od něj je,jak jsme zjistili penzion a restaurace U Kocoura.Měli zde venkovní posezení,tak jsme tam všichni zapadli a těšili se na dobré jídlo.Po přečtení jídelního lístku jsme zjistili,že jsou ceny poněkud vyšší.Rozhodli jsme se,že si dáme alespoň polévku a pití. Měla být česnečka se sýrem a opečenými krutony,tak jsme se všichni těšili.Jaké bylo naše rozčarování,když jsme na polévku čekali 40 min a byla to vlastně voda se sýrem a krutony,které ale byly rozmočené. Protože jsem věděl,.že pojedeme do Rychnova nad Kněžnou a vím,že je tam několik restaurací,tak jsem navrhl,že dojedeme do Rychnova a tam se konečně dobře najíme.Bylo to tam jen 5km,tak jsme tam byli za chvilku. Po příjezdu na náměstí přišlo další rozčarování,protože byl z pěti restaurací otevřen pouze hotel Havel. Po dovolení si na recepci jsme nakonec prošli na zahrádku i s kolama,tak jsme je nemuseli zamykat a měli jsme je na očích. Škoda,že jsme přijeli až ve 14,15h,kdy už skončilo polední menu,ale i tak jsme se dobře najedli a napojili. Hotel Havel opět nazklamal.

Spokojeni jsme opět nasedli na kola a chystali se pomalu zpět.Rychnov nad Kněžnou byl střed našeho putování,odtud jsme se vraceli zpět do Opočna. Z Rychnova jsme dojeli do Černíkovic,kde měl být empírový zámek s rozsáhlým parkem. Zámek sloužil do r.2005 domovu důchodců. Potom ho dostali zpět Kinští,vše z něj vystěhovali a zámek je dnes prázdný a pomalu chátrá a zarůstá travou.Je dokola kolem oplocen a střeží ho kamery. Prohlédli jsme si ho tedy jen za plotem a pokračovali dál. Pomalu jsme se blížili k Opočnu a jelikož bylo 17h a vlak nám jel až v 18,45h,tak jsme se domlouvali,že ještě někam zaskočíme na občerstvení.Jeli jsme kolem rybníka Broumar u kterého byl i kemp s restaurací.Po domluvě jsme nakonec zajeli tam a nelitovali jsme.Měli zde veškerý výběr domácích jídel a dobré pití. Někteří se chtěli vykoupat,ale zjistili,že voda je studená a špinavá,tak se jen opalovali.Nakonec zde bylo velice příjemně,tak jsme zde počkali až do odjezdu vlaku..V 18,20h jsme opět nasedli na kola a dojeli v pohodě na nádraží.Rozloučili jsme se s Matoušovými a čekali na příjezd vlaku. Vlak kvůli technickým problémům na trati přijel o 15min.opožděn a jelikož jsme měli v Chocni 20min.na přestup začal boj s časem. Jelikož zde ale bylo hodně cestujících,kteří cestovali dále z Chocně do Brna,tak jel vlak,jako splašený,aby stihl přípoj v Chocni do Brna. Nakonec nám průvodčí sdělila, že ten náš přípoj má 10min. Zpoždění,tak jsme se trochu uklidnili. Po příjezdu do Chocně tam ten náš vlak ještě nebyl,ale,jak jsme přecházel mezi nástupištěma,tak jsem si všiml,že jede do Pardubic osobák. Byl daleko pohodlnější. Šlo o soupravu Stadler,kde nebyly žádné schody,tak bylo nakládání kol pohodlnější,bylo hodně míst i pro kola a byl i klimatizovaný. Cesta byla sice o 10min.delší,ale zato pohodlnější. V pohodě jsme dojeli do Pardubic obohaceni o nové zážitky.Počasí nám vyšlo,bylo až moc teplo a výlet se vydařil.Už teď se mnozí těší na další výlety.

Zpracoval M.Macoun