Klub českých turistů

Na letošní září jsem si tradičně připravil výlet do Orlických hor, netradičně do okolí Náchoda. První polovina

září proběhla letos ve znamení tropických dní trochu pozdního léta, které se nevyhnuly ani sobotě 10. září. Prakticky celý týden dopředu bylo zřejmé, že nás v sobotu čeká velmi horký den s minimální pravděpodobností velmi ojedinělých přeháněk. Lidé se tentokrát hlásili s velkým předstihem, takže nad uskutečněním výletu nevisely žádné otazníky. Na výlet se mi dopředu přihlásilo 20 účastníků a o jednoho více se nás i ráno v 7:20 sešlo pod odjezdovou tabulí na pardubickém vlakovém nádraží.

Zakoupili jsme skupinové jízdenky IREDO a mohli jsme směle vyrazit. Při přestupu v Hradci Králové se přidali další 3 turisté a když jsme se po dalším přesedání ve Starkoči vysoukali 5 minut před 9. z vláčku Regionova na nádraží v Náchodě, přidala se k nám poslední turistka, která zaokrouhlila náš počet na 25. Trochu jsme měli obavy, zda očekávaný autobus všechny pojme, ale dobrá věc se podařila a my jsme krátce před 10. spatřili autobusovou zastávku v Borové, která byla naším výchozím bodem. Pořídili jsme skupinové foto a vydali se na trasu. Šli jsme po modré turistické značce a brzy nás pohltil les, což byla v daném počasí velká výhoda. Minuli jsme pár rozcestí, skalní sráz s bílým křížem a vysoko nad údolím Olešenky obdivovali krásnou přírodu. Po občerstvovací a odpočinkové pauze na rozcestí v údolí potoka Brodku jsme pokračovali směr Dobrošov. Tam jsme vyšli z lesa a mezi několika objekty známé dělostřelecké tvrze jsme došli k Jiráskově turistické chatě KČT na vrcholku kopce, hlavnímu cíli naší trasy. Zde jsme se občerstvili (trochu nás zdržel zájezd německých turistů), probrali hlavní zajímavosti trasy, pokochali se výhledem z rozhledny (který byl vzhledem k velmi horkému počasí dost zamlžený) a vydali se na sestup do Náchoda. I zde nás provázely drobné bunkry, zvané řopíky, nicméně ani ty nám nezabránily v dosažení cílové mety našeho výletu, města Náchoda. 

Někteří si ještě prohlédli centrum města a poté jsme se krátce po 16. hodině vměstnali opět do vláčku Regionova a opět po přestupech ve Starkoči a Hradci Králové se zhruba v 17.30 spokojení rozloučili na hlavním nádraží v Pardubicích.

Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce