Přes Pecku k Novopackým vodopádům 22.4.2017

Skupinové foto --- autor: vedoucí výletu Novopacký vodopád  --- autor: vedoucí výletu Suchardův dům  --- autor: vedoucí výletu  Na letošní duben jsem si připravil výlet do Podkrkonoší, na Novopacko, pro jehož zdárné

 

uskutečnění bylo potřeba trochu vody. Zatímco konec března a první polovina dubna byly letos na vláhu poměrně skoupé, v týdnu před výletem se s atmosférickými srážkami doslova roztrhl pytel a na horách byly dokonce přívaly sněhu. V týdnu se zdálo, že výlet je ohrožen spíše pro nadměrné srážky a druhé polovině dubna neodpovídající chladné počasí. Navíc jsem se předchozí víkend o Velikonocích mírně nachladil. Předpověď počasí na sobotu předpovídala k ránu déšť, jež bude během dne přecházet v přeháňky. Nicméně na výlet se mi předem přihlásilo téměř 20 turistů, k nimž v sobotu ráno i přes avizovaný ranní deštík ještě přibylo pár nepřihlášených. A tak jsme mohli směle vyrazit. Konečný počet účastníků výletu byl 23.

Po přestupech v HK a Jaroměři nám to způsobilo drobný problém nasoukat se do motorového vláčku směr Stará Paka. Naštěstí se to podařilo a v Kuksu se vagónek opět uvolnil. A co nezařídil hospitál a Braunův Betlém, dokonalo královédvorské safari. Kolem deváté jsme vystoupili v Borovničce, pořídili skupinové foto a vyrazili na trasu. Došli jsme do centra Borovničky a pokračovali po zelené turistické značce. Brzy jsme byli v lese. Když jsem se zabral do rozhovoru s jednou účastnicí, tak jsme značku zase ztratili. Naštěstí se ji podařilo opět nalézt a byl jsem ubezpečen, že turistika bez občasného zakufrování by nikoho ani nebavila. Minuli jsme autokemp, bývalé lázně, na okraji Pecky a brzy na to stanuli na náměstí. Právě na věži kostela odbívala jedenáctá. Což bylo skvělé, protože právě na jedenáctou jsme měli zamluvené pohoštění v místním hotelu Koruna na náměstí. Druhý hotel naproti, Roubal, není v současné době v provozu. Ke vší spokojenosti jsme se občerstvili, někteří se vyšplhali i na hrad nad městečkem, jiní zamlsali v cukrárně, a krátce po poledni jsme opět pokračovali ve zdolávání trasy. Vystoupali ke hřbitůvku a přilehlému kostelíku sv. Máří Magdaleny a sešli na okraj Stupné. Překřížili údolí potoka Zlatnice a mířili ke zlatému hřebu celého výletu, Novopackým vodopádům. Voda opravdu tekla a tak jsme mohli vytáhnout fotoaparáty a mobily nebo se jen tak kochat. Zatímco dolní vyšší vodopád bylo vidět velmi dobře, horní nižší bylo pouze slyšet. Cíl výletu se tedy podařilo splnit. Poté jsme se vrátili opět na zelenou značku (k vodopádům nevedou značené cesty) a přes životu hrozící nebezpečí vývratu stromů jsme na kládách posvačili. Poté se občerstvili ze studánky Elixír života, minuli autokrosové a motokrosové závodiště ve Štikovské rokli a už jsme byli jednou nohou v Nové Pace. Tou dobou už prosvítala chvílemi i modrá obloha, ale foukal ledový vítr. V Nové Pace jsme se ještě občerstvili, dali si něco na zahřátí, vyfotografovali si zkřemenělý prvohorní strom ve vitríně i sousední Suchardův dům (sídlo Městského muzea), na jehož nádherné výzdobě se podílel i Mikoláš Aleš. Odtud to bylo již jen kousek na železniční zastávku.

Zde jsme krátce před půl pátou nastoupili do vlaku a s přestupy ve Staré Pace, Jaroměři a HK doputovali zpět do Pardubic. Ve vlaku jsme ještě výlet zhodnotili a v Pardubicích před hlavním nádražím se o půl sedmé spokojení rozloučili.

 

Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce      

Vyhledávání

Sponzoři

 synthesia banner 180x150

 logo Pardubice

 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení