Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet do Podkrkonoší veřejnou dopravou v sobotu 20. června 2020 Vedoucí: David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Hlavním cílem našeho pěšího výletu bude vrchol Zvičiny (671 m). Sraz: 6.45 na hlavním nádraží ČD pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné jízdenky), odjezd v 7.03.

Hlavním cílem našeho pěšího výletu veřejnou dopravou bude vrchol Zvičiny (671 m), nejvyšší vrchol Zvičinsko-kocléřovského hřbetu, výrazně převyšující své okolí a zejména Miletínský úval a Královédvorskou kotlinu. Na vrcholu Zvičiny stojí již od roku 1926 turistická Raisova chata s rozhlednou, pojmenovaná podle rodáka z nedalekých Lázní Bělohradu Karla Václava Raise. Pro svůj tvar a velké převýšení je vrchol Zvičiny vyhledáván rovněž paraglidisty a rogalisty, v zimě též lyžaři. Pod vrcholem bývaly též lázně. Navštívíme a projdeme si rovněž podkrkonošské město Hostinné, jemuž dominuje renesanční radnice s postavami dvou obrů. Výlet zakončíme v obci Bílá Třemešná, kde se na již neexistujícím zámečku ukrýval v letech 1626-28 Jan Amos Komenský, jehož pobyt zde připomíná pomník i pamětní síň. Celkem ujdeme 18 km.
Výlet je zařazen do kalendáře akcí odboru KČT Synthesia Pardubice a oblasti KČT Pardubický kraj. Členové a nečlenové KČT jsou pojištěni během organizované akce, člen KČT i během organizované dopravy na akci u pojišťovny VZP, a.s., IČO 271 16 193. Číslo pojistné smlouvy je 1310001770.
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 23 Podkrkonoší (nejnovější je 8. vydání z roku 2019)
Odjezd: 7.03 z Pardubic do Dvora Králové n/L (příj. 7.55), zde přestup na bus směr Vrchlabí (odj. 8.03) do Hostinného (příj. 8.32)
Pozor: Mezi HK a Dvorem Králové je avizována výluka!!!   
Sraz: 6.45 na hlavním nádraží ČD pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné jízdenky)
Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou jízdenku, celkové jízdné za obě cesty by nemělo příliš přesáhnout pro 1 osobu 70 Kč (výhodné je také N50 nebo IN75)
Trasa: Vystoupíme společně na autobusovém nádraží v Hostinném (pravidelný příjezd 8.32) a prohlédneme si centrum města. Poté vykročíme po souběhu Z a Č, překřížíme železniční trať, přejdeme Labe, za ním zahneme doleva a vystoupáme na rozcestí, kde se Č odkloní doprava, a sejdeme po ní k silnici, po níž pokračujeme vpravo do vesničky Dolní Olešnice (3,5 km), kde opět pokračujeme po silnici v původním směru doleva a přes Zadní Mostek, kde jdeme krátce doprava, dojdeme stále po Č až k železniční zastávce Mostek (+4,5 km, celkem 8 km). Zde překřížíme trať a jdeme stále v původním směru nyní po souběhu Č s M, než se M odkloní doprava, a my pokračujeme dále po Č. Dojdeme do Horní Brusnice (+2,5 km), projdeme obcí, na jejímž konci odbočíme ze silnice doleva a po Č v souběhu s Lesní NS Horní Brusnice vystoupáme na vrchol Zvičiny (+3,5 km, celkem 14 km). Poté stále po Č sejdeme přes Lázně pod Zvičinou do Bílé Třemešné k železniční stanici, kde vyčkáme příjezdu vláčku a případně se ještě občerstvíme (celkem 18 km).       
Možnosti občerstvení: Zvičina, Bílá Třemešná  
V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.
Odjezd domů:
Bílá Třemešná  odj.       15.08   17.08
Jaroměř  příj./odj.   15.33/15.41   17.31/17.41
Hradec Králové hl.n.  příj./odj.   15.55/16.04   17.55/18.04        
Pardubice hl.n.  příj.    16.26   18.26                            
Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje
David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
7. června 2020
Zajímavosti po trase:
Hostinné (německy Arnau) – město (necelých 5000 obyvatel), ležící v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe a potoku Čistá. Na jeho místě bývala prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II.. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo. Za pozornost stojí zejména vlastní historické jádro města s čtvercovým náměstím lemovaným podloubím. Tomu na západní straně vévodí renesanční radnice s postavami dvou obrů (výška obrů 4,8 m). Uprostřed náměstí se pak nachází barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morovou nákazou. Kousek od náměstí se nachází děkanský kostel Nejsvětější Trojice, který je současně nejstarší architektonickou památkou ve městě. V jeho těsném sousedství stojí renesanční fara z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity. Za zhlédnutí stojí i františkánský klášter z roku 1684. Stavba prošla v letech 2011-2012 nákladem 50 milionů korun zásadní rekonstrukcí a od 26. dubna 2012 je otevřena veřejnosti. Areál se stal kulturně-společenským centrem regionu. Je zde umístěno muzeum, knihovna, prostory pro zájmovou činnost spolků a neziskových organizací, umělecké školy atd. Samotný klášterní kostel se svou dvoulodní chrámovou stavbou představuje velice unikátní stavbu. Dnes se v jeho prostorách nachází Galerie antického umění se sbírkou sádrových odlitků antických soch. V roce 2012 dostal klášter ocenění Stavba roku za příkladnou rekonstrukci ojedinělého raně barokního objektu se zřetelem k významné roli při rozvíjení historické identity sídla. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Dolní Olešnice – obec připomínaná v roce 1241. Na místě původního raně gotického kostela byl vystavěn v roce 1559 pozdně gotický kostel sv. Jakuba Většího, renesančně přestavěný v roce 1589 Carlem Valmadim a vyzdobený sgrafity a lunetovou římsou, věž byla přistavěna v roce 1608 (restaurován byl v letech 1859 a 1929). Fara pochází z roku 1787.  
Horní Brusnice – v obci stojí empírový kostel sv. Mikuláše z let 1842-46, který nahradil původní dřevěný gotický kostel, připomínaný v roce 1384. Za zmínku stojí rovněž plastika sv. Josefa z poloviny 18. století, kříž z roku 1793 a lidová architektura podkrkonošských roubených chalup.
Zvičina – nejvyšší vrchol (671 m) Zvičinsko-kocléřovského hřbetu dlouhého 17 km, tvořeného slabě metamorfovanými horninami (fylity) prvohorního stáří. Dominantní postavení Zvičiny nad okolní krajinou poutalo pozornost již po několik století. Na jejím vrcholu byl již v roce 1584 postaven dřevěný kostelík, který v roce 1706 vystřídala novostavba barokní kostela sv. Jana Nepomuckého. V 19. století se stal vrchol Zvičiny místem táborů lidu, tzv. Krkonošských poutí. Pamětní kniha tehdy umístěná do kostela zaznamenala jména českých literátů (např. K. H. Máchy, K. V. Raise, K. J. Erbena). Turistická přitažlivost Zvičiny byla v roce 1891 podnětem pro postavení chaty. Původně jednoduchý dřevěný hostinec byl v roce 1925 přestavěn na turistickou chatu KČT s otáčivou prosklenou nástavbou - po rekonstrukci je rozhledna opět přístupná v otevírací době Raisovy chaty. Chata byla slavnostně otevřena v roce 1926 a o rok později byla pojmenována Raisovou chatou a osazena jeho pamětní deskou. Při dobré viditelnosti je možno vidět ze Zvičiny třetinu Čech, od pohraničních hor až po Železné hory a Milešovku. Relativně velká nadmořská výška a převýšení Zvičiny umožňuje její sportovní využití. V létě je východní svah využíván paraglidisty a rogalisty, v zimě při dobrých sněhových podmínkách jsou na severním svahu v provozu lyžařské vleky.
Lázně pod Zvičinou – při vývěru údajně léčivého Mariánského pramene byla koncem 19. století postavena kaplička se soškou Panny Marie a v jejím sousedství budova lázní, pokus o jejich provoz ale nebyl úspěšný. Dnes je budova využita jako hotel. V roce 1928 byla postavena kaple Panny Marie.
Zadní Zvičina – v osadě se nachází Borufkova kaple z roku 1833. Masarykova studánka byla odhalena v roce 1923, u studánky stojí pískovcová plastika draka vylézajícího ze sluje (dílo SPŠ kamenické a sochařské v Hořicích, návrh prof. V. Suchomel).  
Bílá Třemešná – je poprvé zmiňována v roce 1370. Původně gotický kostel sv. Jakuba byl v letech 1680-82 barokně přestavěn. V obci stával zámeček, jehož majitel Jiří Sádovský ze Sloupna v něm v letech 1626-28 poskytl útočiště J. A. Komenskému. Zámeček byl v letech 1865-66 zbořen. Komenského pobyt připomíná pomník od Ladislava Zívra postavený v roce 1958 a v témže roce otevřená pamětní síň, kde je kromě jiných exponátů i model bývalého zámku. V obci se dochovalo několik chalup lidové podkrkonošské architektury.
Děkujeme sponzorům, za jejichž finanční podpory se akce odboru KČT Synthesia Pardubice uskutečňují