Klub českých turistů

Attachments:

Foto Chvalkovice (zdroj: www.kralovedvorsko.cz)

Propozice

Hlavním cílem našeho pěšího výletu veřejnou dopravou bude Podkrkonoší a kraj naší první a nejvýznamnější spisovatelky Boženy Němcové. Navštívíme Českou Skalici, městečko u vodní nádrže Rozkoš, kde chodila do školy, i Chvalkovice, obec s pěkným zámkem, spojenou rovněž s jejím dětstvím. Dále si projdeme část údolí říčky Běluňky, levostranného přítoku Labe. Údolí je velmi pěkné a poměrně stranou civilizace i většího turistického zájmu. Výlet zakončíme v historickém městě Jaroměři, kde si projdeme centrum města. Po celý den se budeme pohybovat v pěkné a zajímavé přírodě Podkrkonoší. Celkem ujdeme 15 nebo 21 km. Výlet navazuje na dřívější výlety Údolím Běluňky (2014) a Babiččino údolí známé i méně známé (2020).
Výlet je zařazen do kalendáře akcí odboru KČT Synthesia Pardubice a oblasti KČT Pardubický kraj pro rok 2022. Členové a nečlenové KČT jsou pojištěni během organizované akce, člen KČT
i během organizované dopravy na akci u pojišťovny VZP, a.s. IČO 271 16 193. Číslo pojistné smlouvy je 1310001770.
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 23 Podkrkonoší (nejnovější je 8. vydání z roku 2019)
Odjezd: 7.25 z Pardubic (7.35 Rosice, 8.04 HK) do České Skalice (příj. 8.30)
Sraz: 7.05 na nádraží ČD, pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi jízdenek)
Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou jízdenku, celkové jízdné za obě cesty by nemělo dosáhnout pro 1 osobu 100 Kč (v ideálním případě 70 Kč/1 osoba)
Trasa: Vystoupíme na vlakovém nádraží v České Skalici (pravidelný příjezd 8.30) a po M vykročíme v přímém směru nejprve na náměstí (1 km) a poté ke kostelu a Muzeu Boženy Němcové (+0,5 km). Zde se napojíme na Č. Po ní pokračujeme nejprve ulicemi města a poté polními a lučními cestami do osady Větrník (+4 km). Zde se stočíme po silnici doleva a postranním údolíčkem sejdeme podél kapličky se studánkou do údolí Válovického potoka, které překřížíme a pokračujeme podél lesa k rozcestí Nad Dlouhou vodou (+2 km), dojdeme k silnici a po ní doleva sejdeme do Chvalkovic. Podél zámku sejdeme k vodní nádrži na Běluňce (+1 km, celkem 8,5 km). Zde bude možnost se občerstvit (občerstvení bude při dostatečném počtu zájemců o výlet po dohodě s panem starostou zajištěno) a první možnost výlet zakončit. Poté pokračujeme po M údolím Běluňky a přes rozcestí u Střeziměřic dojdeme do Krabčic (+4,5 km). Znavení zde mohou odbočit po silničce doleva a dojít do Dolan na bus (+2 km, celkem 15 km) (odjezd busu 14.45, příj. Jaroměř 14.55, odjezd vlaku 15.03, příj. Pce 16.00).
Pozůstalí nedochození pokračují podél Běluňky stále po M a přes osadu Běluň (+1,5 km) dojdou podél říčky až na okraj Jaroměře, kde se napojí na Č (+1,5 km, celkem 16 km). Podél Jaroměřského rybníku, ulicemi města, přes náměstí stále po Č dojdou až k železničnímu přejezdu (+ 4 km), odkud pokračují závěrečný 1 km po Ž na jaroměřské vlakové nádraží (celkem 21 km). V Jaroměři bude ještě podle nálady možnost prohlédnout si pamětihodnosti města nebo se občerstvit.       
V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.
Odjezd domů:
Jaroměř odj.   15.41   16.19   16.43   17.03   17.41   18.19
Hradec Králové příj./odj.15.55/16.05     16.57/17.05     17.55/18.05
Pardubice hl.n. příj.   16.30   17.04   17.30   18.00   18.30   18.59
Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje
David Šebesta (776 823 797 Vodafon)
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.                                                                21. března  2022

Zajímavosti po trase:
Česká Skalice – město s 5300 obyvateli. Osídlování Českoskalicka v 2. polovině 12. století bylo podnětem pro vybudování 2 tvrzí při křižovatce Kladské a Úpské cesty: maloskalické na pravém břehu při brodu přes Úpu a velkoskalické na levém břehu Úpy nad závěrem Babiččina údolí. Farní kostel v Malé Skalici je připomínán v roce 1350. Při tvrzi (doba zániku není známa) vznikla osada nazývaná od konce 15. století Česká Skalice nad Úpou. Při velkoskalické tvrzi (zanikla beze stop) vznikla osada, pozdější městečko Česká Skalice, v roce 1575 povýšená na město. V 1. polovině 19. století se zde konaly jiřinkové slavnosti, od září 1837 doprovázené společenskými akcemi s účastí významných osobností českého národního obrození (V. K. Klicpera, B. Smetana, Ľ. Štúr aj.). Ve 2. polovině 19. století bylo město a okolí dějištěm střetu prusko-rakouské války v roce 1866. Porážky rakouské armády 20.6. u České Skalice a 21.6. u Svinišťan otevřely pruské armádě cestu do Čech. Pomníky nad hroby obětí z obou bitevních střetnutí (téměř 7000 Rakušanů a přes 2000 Prusů) jsou rozesety od Svinišťan po Dubenskou oboru. V roce 1942 byly obě Skalice sloučeny v jedno město. Barokní přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie na místě původní kaple z poloviny 14. století byla dokončena v roce 1725. U kostela se nachází bývalý hřbitov s kaplí z roku 1725 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1744. Malá fara je barokní zděná jednopatrová budova z roku 1731. Steidlerův hostinec U bílého lva – bývalá zájezdní hospoda z roku 1824, v roce 1877 přestavěná na klášter. Muzeum Boženy Němcové s hlavní expozicí v bývalém Steidlerově hostinci (život Boženy Němcové, galerie obrazů Julie Winterové-Mezerové a Josefa Vondráčka), maloskalickou tvrzí (historie tvrze, tradice pěstování jiřin) a Muzeem textilu v bývalém klášteře; Barunčina škola – škola v 19. století, expozice „Muzeum 1866“. Mariánský sloup na náměstí pochází z počátku 18. století. Trojboká barokní kaple Nejsvětější Trojice je z roku 1731. Vojenský hřbitov obětí války v roce 1866 byl založen při silnici do Zlíče. Významní rodáci: páter František Hurdálek (1790-1847), kněz, národní buditel, zakladatel jiřinkových slavností, RNDr. Ubald Kolařík (1885-1970), generál, příslušník 2. odboje, po roce 1948 politický vězeň, Ctibor Blatný (1897-1978), akademik, univerzitní profesor.
Chvalkovice – založení obce je kladeno do konce 13. století, první písemná zmínka je z roku 1350. Na místě tvrze byl v polovině 17. století postaven barokní zámek, stavebně upravovaný v letech 1928-36. Kostel sv. Jiljí z počátku 14. století byl v letech 1690-94 barokně přestavěn. Na staré škole u kostela je pamětní deska Boženy Němcové, která do této školy chodila v letech 1830-32. Severně od obce se nachází smírčí kříž.     
Jaroměř – město s 12 700 obyvateli. Jedno z nejstarších českých měst založil na počátku 11. století přemyslovský kníže Jaromír jako hradiště. Z roku 1126 pochází první písemná zpráva o Jaroměři. Ve 2. polovině 13. století byl na východní ostrožně postaven královský hrad, který však zanikl již na začátku 15. století. Prvním dokladem o královském městě je listina z roku 1307. Na počátku husitských válek (rok 1421) byla Jaroměř dobyta husity. V 15. a 16. století postihly město katastrofální požáry (v roce 1446 a 1548 celé město, 1522). Během třicetileté války (v roce 1639) byla Jaroměř poničena Švédy. Nevzrušivý život města po třicetileté válce ukončila koncem 18. století stavba Josefova, vojenské pevnosti v těsném sousedství města. Výstavba a zprovoznění železnice (1857) umožnily rychlý průmyslový rozvoj města. Rozšiřování Jaroměře na jih a Josefova na sever pak znamenalo plynulé propojení obou měst, které bylo dovršeno v roce 1948 administrativním sloučením obou v historii královských měst. Náměstí tvoří renesanční a barokní domy, na severní straně s podloubím. Původně renesanční radnice z 16. století byla v roce 1851 empírově přestavěna. Budova divadla z roku 1903 je v secesním slohu. Trojlodní děkanský kostel sv. Mikuláše byl budován augustiniány od konce 14. století. Podoba kostela byla ovlivněna dolnoslezskými vzory a po přerušení stavby husitskými válkami byl dokončen až počátkem 16. století. V roce 1590 byla přistavěna západní renesanční předsíň. Počátkem 18. století byla postavena zvonice ozdobená barokní jezdeckou sochou sv. Václava. Hranolová zvonice byla součástí vnitřní městské brány. Na předměstí původně gotický kostel sv. Jakuba se připomíná v roce 1374. V roce 1530 byl přestavěn pozdně goticky, v roce 1670 vyhořel, po požáru byl obnoven barokně. Plastika „Plačící žena“ od M. B. Brauna původně před kostelem byla v roce 1888 přemístěna na nový jaroměřský hřbitov. Barokní 15,6 m vysoké mariánské sousoší, vrcholné dílo M. B. Brauna, bylo na náměstí postaveno v letech 1723-27. Městské muzeum sídlí ve Wenkeově domě postaveném v letech 1910-11 podle projektu J. Gočára, významná stavba české moderní architektury. Chloubou Jaroměře je městský park. V areálu nádraží ČD je Železniční muzeum s nejstarší provozuschopnou lokomotivou v ČR z roku 1879. Pořádány jízdy historických vlaků. Historické jádro Jaroměře bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Děkujeme sponzorům, za jejichž finanční podpory se akce odboru Synthesia Pce uskutečňují