Z Čachnova do Borové u Poličky

Attachments:
Download this file (Propozice čachnov.doc)Propozice Čachnov

Pěší výlet s dopravou vlakem v sobotu 1. září 2012 (celkem ujdeme asi 20 km).
Vedoucí: Zdeněk Pražák
Odjezd vlakem v 7:25 z Hlavního nádraží v Pardubicích, příjezd do Čachnova v 8:46 (vzdálenost 56 km, cena 76 Kč / IN50 38 Kč / IN25 53 Kč).
Sraz na nádraží 15 min před odjezdem vlaku – dohoda o společné jízdence.

Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2012 oblasti KČT Pardubický kraj.
Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV !
Je dobré mít s sebou mapy KČT č. 47 „Vysokomýtsko“ a č. 48 „Žďárské vrchy“.
Ze zastávky v Čachnově půjdeme cca 5 km po modré turistické značce k loveckému zámečku Karlštejn, odtud budeme pokračovat dále po modré značce 1,5 km na přírodní památku Zkamenělý zámek a další 2 km na Milovské Perničky, Odtud půjdeme bez značky po lesních cestách cca 4 km na Rybenské nebo také Malé Perničky a dále po červené značce do Pusté Rybné a odtud po zelené značce přes Blatiny a Bukovinskou kapli do Borové u Poličky na vlak. Celkem ujdeme asi 20 km. Přímé vlaky jedou v 15,56 a 18,07, v 15,13 a 17,16 jedou přes Svitavy.
Odjezdy vlaků z Borové u Poličky v 15.13, 15.56, 17.16, 18.07 (vzdálenost 62 km, cena 87 Kč / IN50 44 Kč / IN25 67 Kč)
Hezké zážitky přeje
Zdeněk Pražák
Lázně Bohdaneč 2.8.2012


Zajímavosti po cestě
Čachnov – je osada u obce u Krouna skládající se ze dvou částí - Ruda, starší z obou vznikla asi již v 15. století, v souvislosti s těžbou železné rudy. Byla, stejně jako Čachnov, součástí Rychmburského panství. Původní obec Čachnov vznikla až v 18. století, v souvislosti se zřízením železného hamru v roce 1733.
Karlštejn - je rokokový lovecký zámek ležící asi 2 kilometry východně od městečka Svratka. První stavbou v místě byla kaple sv. Jiljí. Kaple byla vysvěcena roku1708. O sedm desetiletí později, roku 177, zadal na místě vedle kaple stavbu loveckého zámku hrabě Filip Kinský. Stavba trvala více než jedno desetiletí; okolo zámku byla zřízena obora s jelení zvěří. Roku 1823 rychmburské panství včetně zámku koupili Thurn-taxisové, kteří jej začali využívat pro účely správy okolních lesů. Tak sloužil až do konce druhé světové války, po níž byl znárodněn.
Zkamenělý zámek - zaniklý hrad ve výšce 765 m. n. m. na plochém vrcholu zvaném Zkamenělý zámek. Staveništěm nevelkého dřevěného hrádku se stalo uskupení několika skalních bloků až 10 m vysokých, které jsou uskupeny do tvaru jakési podkovy. Mezi sebou uzavřely prostranství asi 40 x 16 m, které se stalo hradním nádvořím. Dřevěné objekty vyplnily patrně nejen nádvoří, ale nějaký objekt stál patrně i na nejvyšším místě skalisek, který je pro menší stavbu vhodný. Jižní a východní stranu areálu, které nebyly až tak dostatečně zabezpečeny skalisky, oklopil zdvojený příkop a val, které se v náznacích dochovaly do současnosti.
Vrcholový skalní útvar je tvořen hrubozrnnými dvojslídnými okatými ostrorulami a vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání v období starších čtvrtohor. Skalní bloky dosahují výšky až 10m, jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor 40 x 16m. Tyto ostroruly vynikají výraznou deskovitou odlučností velkých balvanů, mrazovým zvětráváním se vytvořily široké skalní pukliny a puklinové jeskyně. V okolí skal jsou patrné zbytky valů a příkopů starobylého slovanského hradiště, které zde existovalo v 6. - 8. stol. Pod skalami je vytvořen balvanový proud, přecházející v rozvlečené suťové pokryvy na svazích. Západně pod skalami je vypreparován ještě menší skalní blok. Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací mechů a lišejníků s chudým bylinným podrostem lesního typu kamenité kyselé smrkové bučiny, v jehož porostní skladbě převládá smrk, pomístně u skal je výrazněji zastoupen buk, ojediněle je vtroušená jedle, klen a na skalách i bříza a jeřáb. Území o rozloze 2,97ha je chráněno v kategorii přírodní památka, s ochranným pásmem v okruhu 50m.
Milovské Perničky - jsou velmi pozoruhodný skalní útvar nalézající se v centrální části Českomoravské vysočiny – Žďárských vrších. Vrchol skaliska Velké Perničky se nachází při modré turistické značce vedoucí z obce Křižánky, přes skalisko Čtyři palice, Velké Perničky a dále na skalisko Zkamenělý zámek, zámeček Karlštejn a dále na ves Čachnov.
Místo samotné je tvořeno několika většími rulovými skálami, z nichž nejvyšší representuje kótu 757 m. n. m. Největší zvláštností těchto skal jsou mísovité prohlubně neznámého, pravděpodobně kultovního původu. Tyto prohlubně daly místu i jméno.
Hlavní skála je často využívána horolezci. Z místa je nádherný výhled na meandrující údolí horního toku řeky Svratky, vesničku Milovy s rekreačním střediskem a rybníkem, ale hlavně na další výrazná skaliska, jakými jsou Drátníky (775 m), Malinská skála (813 m) a nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal (836 m).
Rybenské Perničky jsou skalní útvar v lese asi 1,5 km západně od obce Pustá Rybná ve Žďárských vrších, chráněný jako přírodní památka. Skalní útvar s charakteristickými geomorfologickými tvary a okolními balvanitými sutěmi je názornou ukázkou mrazového zvětrávání rulových hornin na hřbetech Žďárských vrchů. Tvoří jej dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 8 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skalní lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám“, byl dříve připisován umělecký původ a kultovní funkce.
Blatina - Osada se 4 popisnými čísly leží na překlenutém kopci takřka na rovině. Dříve patřila k obci Pustá Rybná a od r.1964 k obci Borová. Přeřazení bylo zdůvodněno přírodní hranicí lesů a lepší spádovostí.
Kaple Sv. Jana Nepomuckého na Bukovině , vzniklá ze samotného obdélného, trojboce uzavřeného presbytáře a sakristie původního barokního kostela, je krytá šindelovou valbovou střechou se sanktusovou zvoničkou.
Kaple je sklenuta valenou klenbou s lunetami, přízemí sakristie bývalo sklenuto rovněž valenou klenbou, patro pak bylo zřejmě plochostropé. Stěny kaple jsou členěny pilastry a ozdobeny nástěnnými malbami.
Vnitřní zařízení kaple tvořil původně raně barokní hlavní oltář z druhé poloviny 17. století s mladším obrazem Archanděla Michaela bojujícího se Satanem z 19. století. Dnes je však kaple prázdná.
Borová u Poličky - První písemná zpráva o Borové pochází z r. 1349, kdy byla Borová zmíněna jako farní osada kostela sv. Markéty. Obec patřila královskému věnnému městu Polička, z části Lichumburku. Velký požár v Poličce v r. 1845 však zničil mnohé písemné doklady o tomto kraji a tudíž i záznamy o Borové a jejich obyvatelích za nejméně dvě staletí. Historie je svázaná se sousední obcí Oldřiš, která je starší, a obě zastavěná území podél Černého potoka na sebe navazují.
Katolický kostel sv. Markéty založili benediktíni ve 14. století. Je to kostel zachovalý a velmi cenný. Z té doby pochází i založení kostela sv. Kateřiny v horní části obce. Evangelický kostel s farou byl založen až koncem 18. století. Nachází se poblíž kostela sv. Markéty v dolní části obce. Osídlení obce se vyvinulo v údolí podél Černého potoka a to na obou jeho březích. V horní části Borové je terén údolí plošší, a proto se zde zástavba rozšířila do jednotlivých osad a samot více do šířky. V jižní části katastru se vytvořily samoty na okraji Borovského lesa. Typická jsou samostatná nízká selská stavení tzv. „Poličského typu“ vystavěná napůl ze dřeva a napůl zděná.
V letech 1896 –1897 bylo přikročeno ke stavbě železniční trati Svitavy-Polička-Skuteč a v Borové byla zřízena stanice pro osobní i nákladní dopravu; koleje byly v Borové položeny ve dnech 3. – 6. července 1897 a první vlak zde projel 18. srpna téhož roku

Vyhledávání

Sponzoři

 synthesia banner 180x150

 logo Pardubice

 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení