Klub českých turistů

Attachments:

Krajem sopek a krásných výhledů

Výlet: autokarový zájezd 5. – 8. května 2012 Vedoucí: Milan Jehlička Placení: 18.4.2012 v době mezi 15. – 17. hod v Evropském domě na Pernštýnském náměstí. Propozice: vytištění propozic si musí zajistit každý sám. Náhradní nebudou k dispozici.

Ubytování: na postelích ubytovny v Litoměřicích. Pokoje jsou 2 a třílůžkové. Na každém patře je kuchyňka. Pozor - není vybavena žádným nádobím!

Mapa: KČT 1:50.000, č. 10 a 11 České středohoří - Výrazné vulkanické kužele jednotlivých vrcholů, ležící mezi městy Louny, Teplice, Litoměřice,Ústí nad Labem a Děčínem nemají v České republice obdoby. Jedná se o ukázkový typ vulkanického reliéfu.

Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2011 oblasti KČT Pardubický kraj. Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV!

Sobota 5. května

Odjezd: v 7.00 z parkoviště za ZS. Trasa: Lázně Bohdaneč, Chlumec n/C, Poděbrady, Nymburk, Benátky n/J, Mělník, Roudnice n/L, Lovosice

Trasa A: Z Lovosic po Z na vrchol Lovoše (turistická chata), dále po M do Oparenského údolí (odbočka ke zřícenině Oparenského hradu) a dále přes Velemín na vrchol Milešovky (nejvyšší hora Č. Středohoří 836,6m, rozhledna). Odtud sestup po Č do Milešova.

Celkem asi 18 km

Trasa B:  Z Lovosic po Z na vrchol Lovoše, dále po M až na rozcestí se Ž, odtud vlevo po  Ž přes Bílinku, Režný Újezd a Boreč pod Košťál  a odtud po Z do Třebenic (muzeum českého granátu). Na Boreč neboli Kouřící horu je možno odbočit po NS Borečský vrch (+3 km), na vrchol Košťálu lze vystoupat po Ž (zřícenina hradu, krásný výhled).

Celkem asi 13 km  + 3,5 km

Trasa C: Autokarem do Libochovic, prohlídka raně barokního zámku a zámeckého  parku. Dále po Č. přes zříceninu hradu Hazmburk  do Třebenic. Na vrchol s úchvatným rozhledem je možno odbočit po Č pohodlnou cestou (+0,5 km).

 Celkem asi 12 km

Neděle 6. května

Výstup na Bořeň a Ranou. Autokarem do Bíliny. Dále po Z až k odbočce na vrchol Bořeně, značené bílým čtvercem se zeleným pruhem a bílým čtvercem se zel. trojúhelníkem. Cesta s mnoha vyhlídkami je zakončena skalnatým vrcholem s kruhovým výhledem. Po návratu s vrcholu pokračovat po Z vpravo (zároveň i zn. bílý čtverec se zeleným pruhem) přes chatu pod Bořeněm a podchodem pod silnicí E442 až k restauraci U Kádi.                        

Celkem asi 7 km

Dále přejezd autokarem do obce Hrádek. Odtud výstup na horu tří vrcholů Ranou (kruhový výhled, přírodní rezervace)a dále po M přes Lenešický Chlum do Loun (městská památková rezervace).

Celkem 10 km

Lehká varianta: Projít trasu po Z bez odbočky k vrcholu Bořeně (6 km), vynechat výstup na Ranou a odjet autokarem do Loun. Zde prohlídka městské památkové reservace a dále vyhlídkový okruh, značený půl bílým a půl modrým čtvercem (5,5 km), procházející pod městskými hradbami, kolem Ohře, zkamenělého lesa a inundačního mostu.

Pondělí 7. května

Trasa A: Autokarem do Sebuzína  a odtud vlevo po M výstup Rytinou soutěskou do obce Čeřeniště. Zde vpravo po Ž na Varhošť (rozhledna) a dál až na rozcestí se Z. Zde vlevo po Z + Ž  (možnost odbočit po Ž zn na Krkavčí skálu – výhled a zpět). Dál po Z  do obce Hlinná. Odtud po Ž  na Hradiště (přírodní rezervace) a dál k rozcestí s Č . Potom vpravo po Č do Litoměřic.  

Celkem 18 km

Trasa B: Cestou do Sebuzína výstup v Libochovanech a odtud po Ž na Kalvárii (výhled na Českou bránu). Dále po Z do Kamýku (možnost výstupu na zříceninu Kamýk), potom po M pod Plešivec  na rozcestí se Ž. (možnost výstupu na Ledovou horu Plešivec 509 m), dál vpravo po Ž  do Hlinné a odtud jako trasa A.     

Celkem 15 km

Trasa C: Výstup z autokaru na odbočce do Kamýku. Odtud po Z do Kamýku, dál po M pod Plešivec na rozcestí se Ž  dál vpravo po Ž do Hlinné a odtud vpravo po Z. do Litoměřic.                                                                                                               

Celkem asi 9 km                                 

Uterý 8. května

Odjezd autokarem do  Žalhostic. Odtud po Ž na Radobýl (kruhový výhled, oblíbená hora K H Máchy) a stále po Ž na okraj Litoměřic ( 5 km) a dále :   

Varianta A: Odbočit vlevo po Č údolím Pokratického potoka a pokračovat až do Skalice. Zde odbočit vpravo po neznačené a nefrekventované silnici do Žitenic, zde vpravo po M   ke skalnímu útvaru Kočka. Odtud přes Mostní horu (rozhledna a restaurace) do Litoměřic.

Celkem 10 km

Varianta B: Individuální prohlídka města, oběd a případně výstup na Mostku z Mírového nám. ulicí Novobranskou, Osvobození a Sokolovskou — rozhledna, restaurace, ( tam a zpět 2 km ), případně  z Mostky dál ke skalnímu útvaru Kočka ( tam a zpět opět + 2km )    

Celkem asi 4 km

Hezké zážitky Vám přeje

   Milan Jehlička   

tel: 723 160 199  

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zajímavosti na trasách

Bořeň – Tato exotická hora jakoby do zdejšího kraje nepatřila. Jejím sourozencem je hora  Devils Tower (Ďáblova věž) v Americkém státu Wyoming. Zvedá se uprostřed zvlněných pastvin jako přízrak, podobající se masivnímu pařezu, indiány nazývaná Věž zlého boha. Vrch Bořeň se Ďáblově věži podobá vzhledem, složením i způsobem vzniku. Jeho silueta s téměř kolmo vzhůru stoupajícími křivkami je svým tvarem zcela unikátní nejen pro oblast Českého středohoří, ale v rámci celé České republiky vůbec. Přestože hora sama o sobě leží mimo správní hranici chráněné krajinné oblasti, náleží po právu k nejvýznamnějším symbolům Českého středohoří. Odborníky je Bořeň totiž považován za největší znělcové těleso v Evropě. Zároveň je také označován za nejskalnatější samostatně stojící vrch České republiky. Díky svému mohutnému a strmému skalnatému tvaru má návštěva Bořeně co nabídnout. A to hned v několika oblastech: Nádherný kruhový výhled na hradbu Krušných hor, České středohoří, město Bílinu nebo na vzdálené Doupovské hory láká řadu turistů. Ti nepochybně ocení i četné, černě zbarvené skalní útvary v podobě skalnatých hřebenů, vysokých skalních stěn, samostatně stojících skalních věží, kamenných sutí a skalních rozsedlin.

Boreč (446 m.n.m) – je nazývaný  také "Kouřící hora" a od r. 1951 je národní přírodní památkou. Od pradávna prý byl spojován s nadpřirozenými jevy, lidé se ho báli a neodvažovali se vystoupit na jeho vrchol. Tvrdili, že na vrcholu je bezedný otvor, který vede do samotného nitra země či do pekla a kouřící jámy ucpávali kamením.  A jak je to s tím "kouřem" doopravdy? V zimě se při úpatí kopce nasává chladný vzduch, který se v puklinách ohřívá, obohacuje vlhkostí a stoupá vzhůru, kde uniká většími či menšími puklinami. Za mrazivého počasí je potom vidět nad puklinami stoupající pára, protože teplota proudícího vzduchu někdy dosahuje až 16°C. V létě je tento jev opačný a za velkých veder  tu zase ze země fičí vzduch studený. Oba jevy jsou velmi pozoruhodné, ale ten zimní je mnohem krásnější, protože když v mraze z děr stoupá pára, všechny okolní stromy a keře jsou ojíněné.

Kalvárie je skalnatý ostroh který se vypíná nad pravým břehem řeky Labe nad Českou bránou. Českou bránou je nazýván úsek Labe mezi Velkými Žernoseky a Libochovany v délce 3 km. Na ostrohu stojí tři kříže a tak je tato část s vyhlídkou nazývána též Tříkřížový vrch. Kalvárie není jen překrásná vyhlídka na Českou bránu, ale i přírodní rezervace o ploše 8,71 ha.

Kočka — čedičový vrchol již před 70 lety narušily lomy na štěrk. Při pohledu z dálky má skála podobu sedící kočky, říká se jí běžně Kočka.

Košťálov — Zřícenina hradu Košťálov u Lovosic patří k dominantám Českého středohoří. Pro současného milovníka starých hradů je návštěva Českého středohoří silným zážitkem, který překoná jen máloco. Působivost Košťálova umocňují v bezprostředním okolí stojící a obdobně položené hrady Házmburk, Oltářík a Ostrý, které významně pomáhají pasovat České středohoří na „zemi hradů“. Poprvé se Košťálov připomíná r. 1372, kdy byl jeho purkrabím Aleš ze Slavětína.

Krkavčí skála (385 m) je čedičový skalní blok vybíhající z masivu Varhoště nad Tlučenské údolí. Máme odsud krásné výhledy do Tlučenského údolí, k Labi u Sebuzína a na západní část Českého středohoří.

Libochovice — zámek je působivou ukázkou šlechtické rezidence z konce 17. století. Původně gotickou, husity zničenou tvrz Zajíců z Házmburka přestavěli ve druhé polovině 16. století Lobkovicové renesančně a v poslední čtvrtině 17. století Ditrichštejnové barokně, čímž získal zámek Libochovice v podstatě svoji dnešní podobu. Patří ke skvostům raně barokní architektury severozápadních Čech. Zámecký areál je tvořen i rozsáhlým zámeckým parkem – francouzskou zahradou a anglickým parkem podél řeky Ohře. Zámek je rodištěm českého vědce Jana Evangelisty Purkyně.

Litoměřice  jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách. Historické jádro města je již od r. 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí. Pozoruhodné je centrální Mírové náměstí, kde stojí architektonicky cenné domy. Některé z gotických domů ve městě jsou jedny z nejstarších trvale obývaných domů v rámci celé České republiky.  Ve městě sídlí biskupství litoměřické diecéze.

Louny, neboli „jižní brána Českého středohoří“ je město ležící na řece Ohři. Má zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané hradbami. Za zmínku stojí chrám sv. Mikuláše z 15. století, postavený hutí Benedikta Rejta, Žatecká brána, středověké domy Daliborka (okresní archiv) a Sokolů z Mor (muzeum).

Lovoš — výrazná, 569 m vysoká kuželovitá hora severozápadně od Lovosic, je díky své mohutnosti, ladnému tvaru, příkrým svahům a poloze nad rovinatým Polabím hlavní dominantou Lovosicka. Vrchol Lovoše skýtá nádherný a neopakovatelný kruhový výhled nejen na Labskou nížinu a České středohoří, ale i na vrcholy vzdálenějších pohoří. V roce 1924 byla v těsném sousedství původní, později vandaly zpustošené stavby, vystavěna nová, dodnes stojící chata s vyhlídkovou plošinou, pojmenovaná po hlavním patronovi akce, knížeti Janu Nepomuku Schwazenbergovi. Dnes je v majetku Klubu českých turistů v Lovosicích a slouží jako restaurace a turistická ubytovna.

Milešovka - nejvyšší hora Českého středohoří (836,6 m) s úchvatným výhledem do krajiny. Na vrcholu se nachází meteorologická stanice s rozhlednou. Milešovka je po právu nazývána královnou Českého středohoří. Vděčí za to nejen své nadmořské výšce, ale též krásnému, kuželovitému tvaru, který se vznešeně tyčí nad ostatními vrcholy.

Mostka: Rozhledna Mostka v Litoměřicích je součástí velmi příjemné restaurace. Nabízí krásný výhled do širého kraje na Dlouhý vrch, Křížovou horu, Vrchy Sedlo a Vlhošť, Litoměřice, Polabí, Říp, Prahu, Lovosice, hrad Oltářík, kopce v Českém středohoří, Lovoš, Milešovku s věží, hrad Košťálov.

Oparno - z kdysi mohutného šlechtického hradu s plášťovou zdí postaveného Smilem z Vchynic kolem roku 1344, z kterého dokonce věštila kněžna Libuše, je dnes zřícenina, která přitahuje mnoho turistů i cyklistů. Hrad se nachází v malebném opárenském údolí, táhnoucím se v délce 3 km od okraje Malých Žernosek severním úpatím Lovoše.

Plešivec — přírodní památka Plešivec zvaný též Ledová hora se nachází asi 5 km severozápadně od Litoměřic. V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu, vznikly trvalé ledové jámy. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti nemůže proudit. V jámách se proto udržuje led a sníh do pozdního jara až počátku léta. Z vrcholu se otevírá pohled do širokého okolí, západně na tok Labe a vrch Lovoš, na jihu na zříceninu hradu Kamýk s okolním Hazmburkem a Košťálovem.

Radobýl — hora s nadmořskou výškou 399 m, vyčnívající nad tokem řeky Labe, je dominantou Litoměřic. Na vrcholu je umístěn mohutný železný kříž. Kuželovitý tvar osamocené, částečně zalesněné hory je typický pro tuto část Českého středohoří. Z vrcholu je krásný kruhový rozhled do okolí. Jihozápadní a západní svah hory pokrývá travnatá vegetace skalní stepi s řadou vzácných a chráněných rostlin.

Raná -  je zajímavá tím, že je to trojvrcholový solitérní masiv. Hora je podlouhlá (přibližně 1 kilometr) a stala se od 30.let 20.století velmi známou lokalitou vhodnou pro bezmotorové létání. Součástí vrchu je také Přírodní rezervace Raná. Ta se rozkládá na vrcholové partii subvrcholu. Rozloha rezervace je 10,94 ha a naleznete zde teplomilná stepní travinná společenstva a vzácné druhy teplomilných a suchomilných živočichů, příkladem může být vzácný savec sysel obecný. Z vrcholu je nádherný pohled na České středohoří a daleké okolí.

Rytina soutěska – 3 km dlouhé, příjemné romantické údolí podél potoka Rytina s dosud téměř nedotčenou přírodou. V horní části kaňonovitého úseku potok vytváří drobné kaskády a peřeje. Svahy soutěsky jsou porostlé převážně listnatými lesy s převahou buků, které doplňují také lípy a javory.

Varhošť (639 m) poskytuje jeden z nejkrásnějších rozhledů v Českém středohoří. Jedná se o zalesněný čedičový vrch tyčící se na pravém břehu Labe asi 8 km od Litoměřic, na jehož vrcholu stojí rozhledna. Díky své poloze nabízí Varhošť opravdu nádherné pohledy a to všemi směry. Lze odtud zahlédnout Labe dokonce až na 8 místech.