Český Kras a okolí Prahy
Výlet: autokarový zájezd 28. 4. - 1. 5. 2012
Vedoucí: Zdeněk Pražák
Placení: 18. 4. 2012 v době mezi 15 - 17 hod v Evropském domě. Pokud bude někdo platit převodem na účet, prosím o informování o této skutečnosti. Cena zájezdu: 500 Kč pro děti členů TKSP, 900 Kč pro dospělé členy TKSP, 980 Kč pro nečleny TKSP.
Propozice: vytištění propozic si každý zajistí sám. V autobuse bude jen několik zkrácených výtisků.
Český Kras a okolí Prahy
Autokarový výlet s s ubytováním v Řevnicích ve dnech 28.4. – 1.5.2012
Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV!
Je dobré mít s sebou mapy KČT č. 36 „Okolí Prahy — západ“ a č. 38 „Hřebeny a Slapská přehrada“.
28.4 - Odjezd autobusu v 6,00 z parkoviště u Zimního stadionu přes Lázně Bohdaneč cca 120 km do Prahy. Vystoupíme z autobusu na nádraží Smíchov, autobus přejede na parkoviště ve Velké Chuchli u závodiště, kde bude čekat. Z nádraží půjdeme do Zlíchova, kde si zvenčí prohlédneme malebný kostel Sv. Filipa a Jakuba a poté půjdeme Křížovou ulicí a pěšinou přes železniční trať na hradiště Děvín. Odtud půjdeme po hraně skal a sejdeme podél hřbitova zpět k železniční trati a prohlídneme si skalní stěny u zářezu železniční trati. Dále budeme pokračovat ulicí K Dalejím k jezírku v Prokopském údolí a dále do Prokopského údolí. Zde odbočíme po žluté turistické na hradiště Butovice a na Hemrovy skály. Poté budeme pokračovat po zelené značce do přírodní památky Opatřilka — Červený lom a dále po modré značce do Slivence a dále přes Petzoldovu vápenku, přírodní památku Homolka a po žluté značce přes kostel sv. Jana Nepomuckého do Velké Chuchle k autobusu. Celkem za celý den ujdeme asi 16 km. Ze Slivence možno využít autobus MHD do Velké Chuchle a zkrátit si tak cestu o cca 5 km. Odjezd autobusu v cca 16,00 na ubytování do Řevnic.
29.4. – Ráno odjezd autobusu v 7,30 cca 15 km přes Černošice a Radotín do Kosoře, zde vystoupíme z autobusu a ten zde bude čekat než odpoledne přejede do Třebotova. Půjdeme přes skály v Černé rokli údolím k přírodní památce Ortocerový lůmek. Okolo Radotínské cementárny budeme pokračovat Radotínským údolím přes osadu Cikánka až k červené značce a po ní se podíváme do národní přírodní památky Cikánka, vrátíme se zpět a přes Maškův a Rutický mlýn půjdeme Radotínským údolím do Chotče. Zde si prohlédneme zvenčí barokní kostel sv. Kateřiny a pokračujeme po zelené značce do Třebotova odkud budeme pokračovat lesními cestami na přírodní památku Kulivá hora. Poté sejdeme lesem do osady Solopysky a půjdeme po červené značce do obce Vonoklasy. Odtud půjdeme polními a lesními cestami do Dobřichovic a Řevnic. Celkem ujdeme asi 24 km. Je možné zkrácení asi o cca 6 km vrácením se z Kulivé hory do Třebotova a odjet do Řevnic autobusem v 16,30. Pokud by někdo nešel ani na Kulivou horu, tak by trasa měřila asi 15 km.
30.4. – ráno odjezd autobusu v 7,30 do Koněprus na parkoviště u Koněpruských jeskyní. Zde prohlídka jeskyní a poté projdeme naučnou stezku přes lom Kobyla, Zlatý kůň, Kotýz, Axamitovu bránu a dále po žluté přes Koukolovu horu do Králova dvora a dále po zelené přes Záhořany a rozhlednu na Dědu do Berouna. Celkem asi 20 km s možností zkrácení – projít pouze naučnou trasu na Kotýz a zpět k autobusu a přejet do Berouna (asi 8 km). Odjezd asi v 16,30 do Řevnic
1.5. – ráno v 8,00 odjezd přes Radotín do Nebušic. Zde vystoupíme a autobus bude čekat do odpoledne. Půjdeme přes vyhlídkovou Nebušickou skálu do údolí Divoké Šárky a a dále k vodní nádrži Džbán, zde nahoru a po hraně skal a dále po červené na Jenerálku, dále po červené na Hanspaulku a okolo přírodní památky Zlatnice na Babu a přes Dolní Šárku a přírodní památku Housle do Horoměřic. Celkem asi 18 km. Je možné zkrácení v několika variantách – například od Džbánu se vrátit po žluté do Nebušic (cca 10 km) nebo od Jenerálky po žluté do Nebušic cca 13 km. Odjezd z Nebušic do Horoměřic v 16,00 a Horoměřic v 16,30 do Pardubic. Návrat asi v 18,30.
Pokud by některý den bylo deštivo, pojedeme si prohlédnout hrad Křivoklát a zříceniny Žebrák a Točník
Hezké zážitky přeje Zdeněk Pražák
Zajímavosti po cestě
28. 4.
Kostel Sv. Filipa a Jakuba – původně románský kostel, barokně přestavěn roku 1713. Kostel s výraznou věží na severu, byl zasvěcen Sv. Filipovi a Jakubovi a je obklopen menším hřbitovem na jižní straně. Orientace kostela, který je půdorysně oproti římskokatolické zvyklosti natočen o 90 stupňů, je podmíněna tvarem pahorku protáhlým ve směru toku Vltavy z jihu na sever. Z vnitřního vybavení je krom hlavního oltáře významný též oltář sv. Václava, s velmi kvalitním obrazem světce. Před kostelem na severní vápencové skále stojí kvalitní zdaleka viditelná barokní socha Sv. Jana Nepomuckého.
Děvín je výrazný vrch v Praze (310 m n. m.) nad levým břehem Vltavy, na rozhraní Hlubočep a Radlic. Území je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, vrchol spadá do národní přírodní rezervace Prokopské údolí. Na severní straně návrší se nachází přírodní památka Ctirad, z jihu, východu i severu je vrch ohraničen obloukem železniční trati Pražský Semmering. Nad Žvahovem jsou v mapě vyznačeny zbytky hradu Děvín, v reálu patrné převážně již jen z reliéfu krajiny a specifické vegetace. Hrad blokové disposice pravděpodobně postavil před rokem 1338 Štěpán z Tetína, synovec přemyslovského levobočka Jana Volka. Kolem roku 1370 hrad koupil Kartouzský klášter a jeho další osudy nejsou přesně známy, pravděpodobně zpustnul ještě ve 14. Století.
Prokopské a Dalejské údolí — Prokopské a Dalejské údolí tvoří severovýchodní výběžek Českého krasu, který zasahuje na území Prahy. Prokopské a Dalejské údolí patří mezi nejznámější pražské přírodní lokality. Nachází se blízko velkých pražských sídlišť, je snadno dostupné MHD a také oblíbené cyklisty. Les je součástí hned několika významných zvláště chráněných území, z nichž největší je přírodní rezervace Prokopské údolí. Dále jsou to národní přírodní památky Dalejský profil a U Nového mlýna a přírodní památka Opatřilka — Červený lom. Mezi zdejší přírodní zajímavosti patří např. Albrechtův vrch a meandry na Prokopském potoce, Hemrovy skály, Dalejský háj nebo Prokopské jezírko vzniklé zaplavením bývalého vápencového lomu.
Hradiště Butovice — Mohutná ostrožna nad Prokopským údolím byla osídlena již v neolitu. Výšinné sídliště (opevněné?) zde vyrostlo v eneolitu (kultura řivnáčská) a opevněna v raném středověku (8? a 9.století). Slovanské hradiště zde stálo v mladší a střední době hradištní. Ostrožna je z jihu a západu chráněna strmými skalami s převýšením až 75m nad Dalejským potokem. Severní svah tak příkrý není, přesto také nedovoloval snadný přístup. Na východě a severovýchodě se ostrožna připojuje k Butovické planině.
Přístupu z tohoto směru bránily dvě příčné hradby. Vnější pás opevnění se dnes dochoval ve formě nevýrazné meze o délce asi 190m (původní délka musela být až 230m), která vymezuje plochu hradiště o velikosti 9ha. Vnitřní val dělí vnitřní plochu na dvě části. 4,6ha velké předhradí a 4,4ha velkou akropoli. Vnitřní přepažující val má dnes délku 150m. Plochu předhradí převyšuje ve formě meze o 2m. Archeologickým výzkumem bylo prokázáno i opevnění severní hrany. Ke stavbě hradby byly použity i opukové kvádry, které se musely dovážet.
Hemrovy skály — jsou součástí západní části přírodní rezervace Prokopské údolí . Nacházejí se na území hlavního města Prahy v městské části Praha 5 a v katastrálním území Jinonice , zhruba mezi Novou vsí a Butovicemi. Skalnatý hřebínek Hemrových skal je patrný již při pohledu z údolí a jeho východním okrajem prochází zelená turistická značka vedoucí z Butovic do Nové Vsi. Hodně členitý hřeben je dlouhý asi 100 m. Hřeben Hemrových skal byl vytvořen sopečnou činností asi před 430 miliony let (prvohory — silur), výtokem diabazové lávy na mořské dno. Přestože hřeben Hemrových skal připomíná okraj kráteru, tak tyto povrchové tvary nemají již nic společného se sopečnou činností, ale vznikly působením vodní eroze v nestejně odolných vrstvách sopečných hornin.
Opatřilka — Červený lom — je přírodní památka, která se rozkládá v areálu přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Jeho rozloha je 8,2028 ha. V oblasti jsou významné geologické profily s významnými nalezišti zkamenělin. Mimo to jsou zde významná společenství teplomilných pastvin s výskytem chráněných a ohrožených druhů. Na floru navazuje i fauna, vyskytuje se zde typická fauna teplomilných stepí, zejména bezobratlí.
Petzoldova vápenka — V západní části Velké Chuchle se dochovala část provozu na zpracování zdejšího vápence z 19. století jako doklad technického umu našich předků. Vápenka systému Jiřího Pacolda (1834-1907) nevyžadovala vytříděný vápenec a je ve své podobě světovým unikátem. V provozu byla až do druhé světové války. Pozdější dlouhodobé chátrání ukončila až náročná rekonstrukce financovaná v letech 2004 - 2005 z grantů Magistrátu hl. m. Prahy. Stavba je často označovaná jako "industriální socha" a je častým cílem návštěv odborníků na technické památky a architekturu. Obdobné kruhové vápenky z období po roce 1880 se dochovaly do dnešních dnů již jen tři: ve Velké Chuchli, Hulíně a Berouně.
PR Homolka — Důvodem ochrany jsou členité skalnaté stráně se třemi otevřenými lomovými stěnami, z nichž jedna odkrývá profil od siluru po spodní devon s význačným paleontologickým nalezištěm; na skalních svazích dobře vyvinutá společenstva skalní stepi v několika typech s výskytem chráněných a ohrožených druhů; přirozená habrová doubrava. Pod kopcem "Homolka" s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště trilobitů.
V rámci PR Homolka je chráněn geologický profil mezinárodního významu – celosvětově stanovené rozhraní strtotyp spodnodevonských stupňů lochkov – prag. Spodní hranici pragu definuje první výskyt konodonta Eognathodus sulcatus (pomocný stratotyp této hranice je pak vyznačen pouhé 4 km jihozápadněji, v NPP Černé rokle).
Kostel sv. Jana Nepomuckého nad Velkou Chuchlí je dominantou městské části. V roce 1729 jej podle pověsti nechal nad Chuchlí postavit polský šlechtic, který se uzdravil ve zdejších lázních. Proto byl kostel po mnoho let místem konání pravidelných poutních slavností. Mimoto sloužil občanům Velké Chuchle. Díky své osamělé poloze uprostřed Chuchelského háje byl ve své historii několikrát vykraden a hrozilo mu i zřícení. Poslední oprava byla provedena v letech 1992 — 1993 a vyžádala si náklad 7 mil. Kč. Městská část věnovala kostelu o rok později zvon zasvěcený sv. Janu Nepomuckému.
Vyhledávání
Sponzoři
