Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Autokarový zájezd 20. 10. 2018 Vedoucí: Jaroslav Trávníček, tel. 605 176 665, mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Potřebná mapa: KČT 1:50 000 č. 83 Okolí Brna-Ivančicko (2017)  Ceny:  130, 200, 250 (členové do 18 let, členové nad 18 let, ostatní)  Placení:  Ve středu 10. 10., v době mezi 15. ÷ 16. hod. v přízemí ED.

Placení:  Ve středu 10. 10., v době mezi 15. ÷ 16. hod. v přízemí Evropského spolkového domu na Pernštýnském náměstí. Po dohodě lze platit bezhotovostně na účet TKSP. 

Odjezd v 6.30 h od zimního stadionu v Pardubicích po trase:  Chrudim, Ždírec nad Doubravou, Ždár nad Sázavou, Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou, Senohrady.

Odjezd z cílových míst (Senohrady, Ketkovice) bude stanoven v autobuse před odchodem na trasy. Předpokládaný příjezd do Pardubic přibližně v 18.30 h.  

S občerstvením je třeba spoléhat na vlastní batohy, na trase je alespoň několik studánek.    

Výlet je zařazen do kalendáře akcí KČT, odboru Synthesia Pardubice, plánovaného období a oblasti KČT Pardubický kraj. Členové KČT i ostatní účastníci akce (nečlenové) jsou na této akci pojištěni u pojišťovny Kooperativa pojišťovna, a.s.Vienna Insurance Group, včetně organizované cesty. Číslo pojistné smlouvy je 4950050842

Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, vyhlášená r. 1975, chrání kaňonovitá údolí řeky Oslavy a říčky Chvojnice s romantickými skalními masívy, kamennými moři a skalnatými sutěmi s rozmanitým geologickým podložím. Hostí teplomilnou květenu, jako brambořík evropský, lomikámen trsnatý, tařici skalní, kyčelnici devítilistou, kakost krvavý, kamejku modronachou a také reliktní bory a bučiny pralesovitého charakteru. Z významné fauny se zde vyskytuje ještěrka zelená, užovka podplamatá a výr velký. Nad údolím Oslavy se tyčí zříceniny dávných hradů – Sedlecký hrad (Nový hrad), Lamberk, Kraví hora a Levnov (Ketkovský hrad).

Trasy:

Z autobusu vystoupíme na parkovišti u zámku v Náměšti nad Oslavou. Prohlédneme si okolí zámku, zejména anglický park a malou francouzskou zahradu. Ti, co nepůjdou trasu A, mohou navštívit jeden ze dvou prohlídkových okruhů v zámku – viz zajímavosti na trase. 

A –Od zámku půjdeme po Ž zn. na Masarykovo námětí, kde přejdeme na Č zn. Po ní pokračujeme vlevo do údolí Oslavy přes rozcestí u Vlasáka (4,5 km) k odb. Lamberk – zřícenina (4 km). Zde je možné navštívit zříceninu býv. hradu (celkem 0,5 km). Dále půjdeme po Č zn. údolím Dlouhé Oslavy až na zříceninu Kraví hora (7,5 km). Odtud stále po Č. zn. kolem Senoradského a Ketkovického mlýna až na odb. Levnov – zříc. (3 km). I zde je možné navštívit zříceninu býv. hradu (celkem 2 km). Po Č zn. pak dojdeme do Ketkovic (2,5 km), kde počkáme na autobus. Celkem 21,5 ÷ 24 km

B – Od zámku v Náměšti nad Oslavou až na zříceninu Kraví hora stejně jako trasa A (po Ž zn. na Masarykovo námětí a po Č zn. přes odb. Lamberk – zříc. na zříceninu Kraví hora). Odtud po Č zn. na rozcestí u Senoradského mlýna (1 km), tam odbočíme na Ž zn., po které dojdeme do Senorad, kde bude čekat autobus (2 km). Celkem 19 ÷ 19,5 km

C – Autobusem budeme pokračovat do Kralic nad Oslavou, kde vystoupíme poblíž zříceniny tvrze Kralice, kterou si prohlédneme. Potom půjdeme po ulici Jinošovská a Nádražní, až narazíme na M zn. Po ní se vydáme vlevo přes Olšínský mlýn do ůdolí Chvojnice k Sudickému potoku (5 km) a pokračujeme podél říčky Chvojnice až k soutoku s řekou Oslavou. Tam se napojíme na Č zn. a dojdeme na rozcestí u Senoradského mlýna (5,5 km), kde budeme pokračovat po Ž zn. jako trasa B 

Hezké zážitky přeje: Jaroslav Trávníček, mobil 605 176 665, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Děkujeme sponzorům, za jejichž finanční podpory se akce KČT odboru Synthesia Pardubice uskutečňují

Zajímavosti na trase:

Náměšť nad Oslavou: je malé město na úpatí Vysočiny, 20 km východně od Třebíče na řece Oslavě. První zmínka o Náměšti pochází z roku 1234. Toto období připomíná dnes jen okrouhlá věž z lomového kamene v západní části zámeckého areálu. Mezi největší památky patří:

• Státní zámek Náměšť nad Oslavou – renesanční zámek přestavěný z původně gotického hradu. Do r. 1945 patřil rodu Haugwitzů, pak sloužil jako letní sídlo prezidenta Beneše. V zámku lze nyní navštívit dva prohlídkové okruhy:

1. Reprezentační prostory se zámeckou kaplí, vnitřním arkádovým nádvořím, ojedinělou kolekcí tapisérií, expozicí o stolování a bývalou zimní zahradou (55 minut)

2. Apartmán hraběte Haugwitze s vnitřním renezančním nádvořím, místnostmi bytu hraběte a nejkrásnějším zámeckém sále – zámeckou knihovnou s čítárnou (55 minut)

U zámku se nachází anglický park a malá francouzská zahrada s řadou starých vzácných dřevin

• Barokní most – most přes řeku Oslavu z r. 1737. Patří k nejstarším zachovaným kamenným mostům a je připodobňován ke Karlovu mostu. Je zdoben dvaceti sochami svědců a archandělů od J.Winterhaltera a A.Jelínka. 

• Kostel sv. Jana Křtitele – barokní kostel postavený v roce 1639 s obrazy nizozemského malíře Stolla a P.Trogera.

• Kaple sv. Anny ve Špitálku – Špitál s kaplí, postavený r. 1745 Kufštejny. Sochařská výzdoba je od J.Winterhaltera, obrazy od P.Trogera.

• Hrobka Haugwitzů – empírová hrobka vystavěná dle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhausela v letech 1822 - 1825, s mramorovými figurálními skulpturami od Josefa Kliebera.

Kralice nad Oslavou: připomínány již r. 1310. Poč. 14. stol. postavilo šest bratrů Kralických kamennou gotickou dvoupatrovou tvrz o rozměrech 24 x 10 m. Tvrz měla patrně uzavřené nádvoří se studnou a byla obklopena příkopem a valem. Kolem r. 1540 byla renesančně přestavěna (dochovány zbytky arkád). Tvrz byla poté pronajata Jednotě bratrské, která do ní přestěhovala z náměšťského zámku tiskárnu, kde bylo vytištěno 76 druhů knih včetně Bible české, nazývané Kralickou (vycházela v l. 1579 ÷ 94). R. 1969 byl v sousedství tvrze otevřen památník Bible kralické, kde si lze prohlédnout zařízení tiskárny a kralických nálezů. 

Lamberk: zbytky zříceniny hradu pův. nazývaného Langenberk, postaveného r. 1370 Jaroslavem z Knínic. Hrad jako sídlo loupeživých rytířů zbořen patrně r. 1446 stavovským vojskem. Zachovány příkopy a nepatrné zbytky hradebních zdí. Z hradu výhled na kaňonovité údolí řeky Oslavy a protilehlý Sedlecký hrad.

Sedlecký hrad (Nový hrad): nevelká zřícenina gotického hradu, vybudovaného asi na přelomu 13. ÷14. století na ochranu statků třebíčského benediktínského kláštera. Zanikl asi ve 40. letech 15. stol. Při dobývání sídel loupeživých rytířů stavovským vojskem.

Kraví hora: hrad postavili v pol. 14. stol. příslušníci zemanského rodu z Náchoda. Zbořen asi r. 1446 stavovským vojskem. Zachován příkop, torzo válcové věže vysoké až 5m a skromné zbytky hradeb a obytných budov.

Levnov (Ketkovický hrad): připomíná se r. 1346 jako majetek pánů z Lipé, zanikl po dobytí stavovským vojskem v r. 1442. Zachovány zbytky mohutných zdí a část brány. Důležitá výspa teplomilné květeny nad ústím Chvojnice do Oslavy.

Senorady: na sz. okraji obce je tvrziště, které zůstalo po tvrzi snad již z konce 13. stol., avšak doložené až r. 1358. Tvrz existovala ještě na poč. 15. stol., snad zanikla za husitských válek. Nad obcí pravěké hradiště z doby eneolitu (2200 př. n. l.).