Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet do Krkonoš veřejnou dopravou v sobotu 22. června 2019 Vedoucí: David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Hlavním cílem našeho pěšího výletu veřejnou dopravou bude oblast Rýchor, se známým bukovým pralesem a Rýchorskou boudou, kde se občerstvíme. Dalším cílem je nedokončená dělostřelecká tvrz Stachelberg nad Žacléří.

Najdeme zde také nově postavenou rozhlednu Elišku. Dále navštívíme krkonošské letovisko Horní Maršov, podkrkonošské centrum Trutnov a projdeme se oblastí slepencových Zámeckých skal nad Trutnovem. Celý den se budeme pohybovat v zajímavé a atraktivní přírodě východních Krkonoš. Celkem ujdeme 10, 17 nebo 20 km.
Výlet je zařazen do kalendáře akcí odboru KČT Synthesia Pardubice a oblasti KČT Pardubický kraj pro rok 2019. Členové a nečlenové KČT jsou pojištěni během organizované akce, člen KČT i během organizované dopravy na akci u pojišťovny VZP, a.s. od 1.2.2019, IČO 271 16 193. Číslo pojistné smlouvy je 1310001770
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 22 Krkonoše (nejnovější je vydání z roku 2018)
Odjezd: 7.03 z Pardubic (Rosice n/L 7.08, HK 7.26) do Dvora Králové n/L (příj. 7.55) zde přestup na bus (odj. 8.04) směr Pomezní Boudy (příj. do Horního Maršova 9.16)   
Sraz: 6.45 na hlavním nádraží ČD pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné jízdenky)
Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou jízdenku, celkové jízdné za obě cesty by nemělo příliš přesáhnout pro 1 osobu 100 Kč (nejvýhodnější je IN75 nebo síťová jednodenní jízdenka IREDO pro 4 osoby za 400 Kč)
Trasa: Vystoupíme společně na autobusové zastávce v Horním Maršově (pravidelný příjezd 9.16) a po Ž vystoupáme k Rýchorské boudě (4 km), kde se občerstvíme, a na rozcestí Kutna (+0,5 km). Odtud pokračujeme v přímém směru již stále jen po Č nejprve k dělostřelecké tvrzi Stachelberg a rozhledně Elišce (+5,5 km, celkem 10 km) a pokračujeme po souběhu se Z k rozcestí Za zámeckým vrchem (+3,5 km). Zde pokračujeme vlevo po vrstevnicové Cestě bratří Čapků přes oblast Zámeckých skal a kolem bývalé Čapkovy boudy na rozcestí Bučina (+3 km), kde odbočíme doprava a sestoupíme až k hlavnímu železničnímu nádraží v Trutnově (+3 km, celkem 20 km). Trasu si lze zkrátit o 3 km sejitím po Ž a Z na železniční zastávku Trutnov – Staré Město  (v tom případě celkem 17 km) nebo již z Rýchor po Z nebo po M a Ž na nádraží do Svobody nad Úpou (v tom případě celkem 10 km).      
Možnosti občerstvení: Horní Maršov, Rýchorská bouda, Stachelberg, Trutnov
V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.
Odjezd domů:
Svoboda n/Ú odj.       14.05    16.07     17.17
Trutnov – Staré Město odj.     14.14     16.16
Trutnov hl.n. příj. / odj.    14.20 / 14.42      16.23 / 16.42   17.41
Hradec Králové hl.n. příj. / odj.   15.55 / 16.04   17:55 / 18.04     18.56     / 19.04
Pardubice hl.n. příj.    16.26    18.26    19.27
Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.    6. května 2019
Zajímavosti po trase:
Horní Maršov – od 17. století na více než 300 let správní středisko východních Krkonoš. Vznikl jako osada zásobující dřevem kutnohorské doly. První zmínka pochází z roku 1466. Obec patřila k Žacléři, později k Trutnovu, v letech 1701-29 Valdštejnům, potom Schaffgotschům, hrabatům z Aichelburgu a Černínům. V roce 1868 byl povýšen na městys. Klasicistní zámek z roku 1792 postavený na místě panského domu ze 17. století byl novorenesančně přestavěn v roce 1869. Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895-99 byl postaven podle projektu arch. Josefa Schulze, projektanta pražského Národního muzea a Rudolfina. Hřbitovní renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie s barokní farou a sochou sv. Jana Nepomuckého pochází z let 1605-08, u něho stojí památná lípa malolistá (stáří 250 let). V roce 1775 zde proběhlo povstání poddaných vedené Ferdinandem Salwendrem (pamětní deska na zámku). Naučná stezka Aichelburg je dlouhá 8 km a má 18 zastavení.  
Rýchorská bouda – stavba z roku 1930 (1022 m), v 80. letech 20. století přestavěna a využita pro Krkonošské středisko ekologické výchovy Správy KRNAP. Na základech vyhořelé boudy Maxovka byla vybudována vyhlídka.
Rýchory – lesnatý hřbet ve východní části Krkonoš. Barokní Rýchorský kříž pochází z roku 1804. Vrcholovou partii (I. a II. zóna KRNAP) tvoří zbytky bukového pralesa (Dvorský les) a lokality vysokohorské květeny (Rýchorská květnice, Rýchorská studánka). Jsou odtud krásné výhledy na Krkonoše a Vraní hory. Na jižním svahu v okolí bývalé obce Sklenářovice (založena podle nepodložených pověstí již v 11. století, zanikla po roce 1945) se nacházejí pozůstatky po dolování. Přírodní památka Sklenářovické údolí (181 ha, vyhlášena v roce 2009) chrání komplex luk, mokřadů a lesíků.  
Stachelberg – největší čs. dělostřelecká tvrz, součást pohraničního opevnění. Palbami svého pevnostního dělostřelectva měla chránit sousední pevnostní linii a bránit průlomu německé armády přes Libavské sedlo do českého vnitrozemí. Rozestavěna v letech 1937-38, zůstala nedokončená. Vylámáno rozsáhlé podzemí o délce 3,5 km (chodby a sály). Z 12 objektů tvrzí na povrchu byl vybetonován pouze jeden – pěchotní srub T-S73, v něm je dnes umístěno vojenské muzeum čs. opevnění. Naučná stezka Opevněné Trutnovsko (délka přes 7 km, informační tabule u jednotlivých objektů) prochází po linii opevnění od pevnosti Stachelberg k pěchotnímu srubu T-S63 u obce Libeč. Z tvrze jsou daleké výhledy na Svatoňovicko, Náchodsko a k Orlickým horám.
Trutnov (německy Trautenau) – okresní město v Královéhradeckém kraji, v sv. Čechách. Město Trutnov leží v Krkonošském podhůří na řece Úpě. Žije zde téměř 31 tisíc obyvatel a má rozlohu 10 336 ha. Podle počtu obyvatel je 35. největším městem České republiky a podle katastrální rozlohy dokonce 13. největším. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Podle jedné verze založil město pán z Trautenbergu, podle jiné rytíř Trut, když svedli vítězný souboj se zde sídlícím drakem. Na paměť mýtické události se ve městě každoročně v květnu konají slavnosti draka, které pořádá občanské sdružení Trutnov - město draka. V místech dnešního Horního Starého Města byla založena osada Úpa, která byla patrně kvůli opakujícím se povodním přesunuta do míst dnešního Trutnova. Pro přesnost je dobré poznamenat, že jiná obec s původním názvem Grose Aupe (Velká Úpa) byla rozdělena na dnešní dvě části Pec pod Sněžkou 1 a Velká Úpa (Pec p/S 2). První písemná zmínka o Trutnově pochází z roku 1260, Úpa získala práva tržní, práva vykonávat nižší soudnictví a právo vařit pivo. Název města pochází z německého truten ouwe – utěšená niva, podle pověsti bylo nazváno po rytíři Trutovi. Roku 1421 byl Trutnov dobyt husitským vojskem. V roce 1582 zde vznikl měšťanský pivovar, který byl majetkem 149 pravovárečných domů. V 16. století byly zbudovány kamenné hradby. Roku 1642 byl Trutnov dobyt švédským vojskem. Roku 1745 byl Trutnov postižen požárem a 27. května 1861 opět. Roku 1866 zde došlo k bitvě mezi rakouskými a pruskými vojsky, jediné pro Rakousko vítězné v celé válce. V noci z 29. na 30. července 1897 byl Trutnov silně zasažen povodní.