Přes Rýchory a Stachelberg do Trutnova 22.6.2019

Skupinové foto --- autor: vedoucí výletu U Rýchorské boudy --- autor: vedoucí výletu V rýchorském pralese --- autor: vedoucí výletu Rozhledna Eliška --- autor: vedoucí výletu

 Na letošní první letní měsíc jsem si připravil výlet do Krkonoš, trasu z Horního Maršova přes Rýchorskou boudu, pevnost Stachelberg a rozhlednu Elišku do Trutnova. Letošní červen byl ve znamení převážně tropických třicítek, ale na první astronomicky letní víkend hlásila předpověď částečné ochlazení za studenou frontou, oblačné počasí a příjemné letní teploty. A tak se i stalo.
26 předem přihlášených turistů doplnily 2 turistky nenahlášené, 1 původně přihlášený turista se omluvil, a tak nás vyrazilo vstříc našemu nejvyššímu pohoří 27 a pes. Z motorového rychlíku směr Liberec jsme ve Dvoře Králové přestoupili do autobusu směr Pomezní Boudy a hned v něm bylo plno. S trochou lítosti jsme sledovali turisty, kteří chtěli v Trutnově přistoupit do našeho autobusu, ale raději to vzdali. No, určitě jim jel další! My jsme se z autobusu vysoukali krátce před půl desátou v Horním Maršově, pořídili skupinové foto, řekli si pár organizačních pokynů a směle vyrazili na trasu. Čekalo nás více než 400-metrové stoupání na Rýchorskou boudu. Nicméně cesta byla pohodlná a tak jsme se krátce po půl jedenácté mohli kochat výhledem na naší nejvyšší horu a na celou východní část pohoří. V Rýchorské boudě (středisko ekologické výchovy Správy KRNAP) jsme se občerstvili a půl hodinu před polednem pokračovali v cestě. Přes rozcestí Kutna a zbytky rýchorského bukového pralesa jsme sešli k objektům dělostřelecké tvrze Stachelberg, pokochali se nádherným rozhledem z nově zbudované 25 m vysoké rozhledny Elišky, pojmenované na počest manželky českého krále Václava II., české a polské královny Elišky Rejčky, jako symbolu česko-polského přátelství, a znovu se občerstvili. V tuto dobu již sluníčko jasně upevňovalo svou vládu nad oblohou. Po více než půlhodině jsme znovu vyrazili na trasu a po pohodlné cestě lesem za mírného klesání jsme minuli slepencové Zámecké skály a bývalou Čapkovu chatu. Červená turistická trasa, pojmenovaná rovněž na počest bratří Čapků, nás posléze dovedla přímo k železničnímu nádraží v Trutnově.
Ještě jsme se do třetice občerstvili v nádražním bufetu a kolem půl páté obsadili jeden z vagónů rychlíku směřujícího ku Praze. Tentokrát jsme měli celý vagón pro sebe a tak jsme měli dost pohodlí ještě výlet zhodnotit a po přestupu v HK se kolem půl sedmé spokojení a plní dojmů z příjemně prožitého dne rozloučili na hlavním nádraží v Pardubicích.       
 
Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce

Vyhledávání

Sponzoři

 synthesia banner 180x150

 logo Pardubice

 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení