Klub českých turistů

Výlet do Orlických hor se spíše mohl jmenovat "z Rokytnice na Litice". I když předpověď počasí nevěstila nic dobrého a ráno

podle předpokladu opravdu pršelo, přišlo v 6:15 na hlavní nádraží pod odjezdovou tabuli kromě vedoucího dalších 5 odvážlivců a výlet se tedy mohl uskutečnit. Po jedné turistce se k nám přidalo v Rosicích a v Hradci Králové, celkem nás tedy na výlet vstříc nepohodě vyrazilo 8.
Po přestupech v Hradci Králové a v Doudlebech n/O jsme se za stálého deště vysoukali po dvou hodinách jízdy z vlaku o půl deváté v Rokytnici v Orlických horách. Sledujíc celý týden předpovědi počasí jsem měl produmanou únikovou variantu. Nejdříve jsme ale došli pod pláštěnkami a deštníky na náměstí v Rokytnici a vloudili se do penzionu Rampušák, kde hosté penzionu právě snídali. Vyprosili jsme také něco na zub jako druhou snídani, ohřáli se čajem a čekali, co vymyslí sv. Petr. Když v penzionu začali uklízet, vyšli jsme o půl desáté opět na náměstí a protože stále pršelo, šli jsme pouze k židovskému hřbitovu, kde měla být ukrytá keška. Židovský hřbitov jsme úspěšně našli a chystali se navštívit železniční muzeum v bývalé železniční výtopně. Když jsme se ale vrátili na náměstí, uvědomili jsme si, že již neprší, a tak jsme nechali muzeum muzeem a vyrazili na trasu. Protože původní hřebenová trasa neměla v deštivém počasí žádný smysl, zamířili jsme po únikové trase směr Žamberk. Sledujíce po žluté značce tok Rokytenky, sbírajíce houby a spokojeni, že alespoň neprší, jsme se při zatažené obloze po 3 hodinách objevili u plicního sanatoria na severním okraji Žamberku. Došli jsme do centra města na náměstí a v hospůdce Imrvere si dali oběd. Obslouženi jsme byli celkem rychle a protože stále nepršelo, rozhodli jsme se asi o půl třetí pokračovat po trase výletu původně plánovaného na příští rok po modré značce podél Divoké Orlice směr Bohousová, případně Litice. Prošli jsme Žamberkem, minuli Městské muzeum i rodný domek vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše, opět vytáhli pláštěnky a deštníky a opět posbírali nějaké houby (bedla byla vskutku macek!) a po dvou hodinách chůze jsme stanuli u železniční zastávky Bohousová. Protože do odjezdu nejbližšího vlaku směr HK zbývalo půl druhé hodiny, rozhodli jsme se nejprve navštívit nedalekou hospůdku Fontána, a po občerstvení a zabavení se částí filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách se po půl hodině většina z nás rozhodla dojít ještě zbývající 2 km do Litic. A tak se i stalo. To už se chvíli ukazovala i modrá obloha.
Ještě jsme se vyfotografovali, přečkali další krátkou přeháňku a krátce před 18. hodinou jsme nastoupili do vlaku nejdříve směr HK a posléze směr Pardubice, kde jsme se zhruba o půl druhé hodiny později rozloučili celkem spokojení a již i suší na hlavním nádraží. A tak jsme splnili plán na příští rok s ročním předstihem...
Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce