Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Hlavním cílem našeho pěšího výletu vlakem bude vrchol Zvičiny (671 m), nejvyšší vrchol Zvičinsko-kocléřovského hřbetu, výrazně převyšující své okolí a zejména Miletínský úval a Královédvorskou kotlinu. Na vrcholu Zvičiny stojí již od roku 1926 turistická Raisova chata KČT s rozhlednou, pojmenovaná podle rodáka z nedalekých Lázní Bělohradu Karla Václava Raise. Pro svůj tvar a velké převýšení je vrchol Zvičiny vyhledáván rovněž paraglidisty a rogalisty, v zimě též lyžaři. Pod vrcholem bývaly též lázně. Navštívíme a projdeme si rovněž městečko Pecka, jemuž dominuje výrazný hrad, na přelomu 16. a 17. století sídlo mocného a vzdělaného pána, diplomata, válečníka, cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (narozen 1564), jednoho z popravených za účast v českém stavovském povstání proti císaři Ferdinandovi II. a Habsburské dynastii v roce 1621. Výlet zakončíme v obci Bílá Třemešná, kde se na již neexistujícím zámečku ukrýval v letech 1626-28 Jan Amos Komenský, jehož pobyt zde připomíná pomník i pamětní síň. Celkem ujdeme 17 km.
Výlet je zařazen do kalendáře akcí odboru KČT Synthesia Pardubice a oblasti KČT Pardubický kraj na rok 2023. Členové a nečlenové KČT jsou pojištěni během organizované akce, člen KČT i během organizované dopravy na akci u pojišťovny VZP a.s. IČO 271 16 193.
Číslo pojistné smlouvy je 1310001770.
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 23 Podkrkonoší (nejnovější je 8. vydání z roku 2019)
Odjezd: 7.40 z Pardubic hl.n. (7.44 Rosice, 8.04 HK, 8.21 Jaroměř) do Borovnice (příj. 9.10)
Sraz: 7.20 na hlavním nádraží ČD pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společných jízdenek)
Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou jízdenku, celkové jízdné za obě cesty by nemělo příliš přesáhnout pro 1 osobu 70 Kč (využijeme jízdní doklad IREDO)
Trasa: Vystoupíme společně na železniční zastávce Borovnice (předpokládaný příjezd 9.10) a po Ž nejprve vystoupáme na návrší s větrným mlýnem a poté sejdeme střídavě po silnici a lesních cestách do údolí zdrojnic říčky Javorky, kde mineme areál bývalých lázní a dnešního autokempu a koupaliště. Poté vyjdeme do Pecky na náměstí, kde spočineme a občerstvíme se (4 km). Zde opustíme Ž a po krátké přestávce pokračujeme již po Č a vystoupáme na návrší před hradním areálem. Zde je možná odbočka k hradu, není však nutná ani povinná, hrad Pecka byl tématem již jiných výletů. Po silnici se stočíme doleva, na křižovatce silnic opět doleva a vzápětí odbočíme cestou doprava přes vesničku Kal sejdeme do Kalského údolí říčky Bystřice, které překřížíme u Bystrého mlýna (+4 km). Vystoupáme z údolí a přes návrší Vyšehrad, za nímž se spojíme se Ž, a vísku Zvičina vystoupáme až na vrchol kopce k Raisově chatě KČT s rozhlednou. Zde opět spočineme, pokocháme se a občerstvíme (+4 km, celkem 13 km). Poté stále po Č seběhneme závěrečné 4 km přes Lázně pod Zvičinou do Bílé Třemešné k železniční stanici, kde vyčkáme příjezdu vláčku a případně se ještě občerstvíme (celkem 17 km).
Možnosti občerstvení: Pecka, Zvičina, Bílá Třemešná  
V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.
Odjezd domů:
Bílá Třemešná   odj.   17.13
Jaroměř   příj./odj.    17.36 / 17.41
Hradec Králové hl.n.  příj./odj.     17.55 / 18.04          
Pardubice hl.n.   příj.    18.27                                               
Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.                26. května 2023
Zajímavosti po trase:
Borovnice – osada připomínaná v roce 1380 patřila k panství hradu Pecka. Barokní kostel sv. Víta z let 1719-22 byl opraven v roce 1928. Lidová architektura – roubené chalupy. V okolí naleziště zkamenělých přesliček, kapradin a granátů.
Pecka – založení městečka je úzce svázáno se stejnojmenným hradem, postaveným na vrcholku ostrohu nad městem. Počátky původní vsi jsou kladeny do 1. poloviny 14. století a písemně připomenuty v roce 1382. Ač měla Pecka udělena městská práva, tak nikdy v její historii nedošlo k výstavbě hradeb. Velký požár v roce 1830, který postihl město a zničil i hrad, změnil ráz náměstí, kde dřevěnou zástavbu nahradily pozdně klasicistní zděné patrové budovy. Kostel sv. Bartoloměje byl připomínán již v době vzniku vesnice v podhradí. Původní dřevěný kostel nahradil v roce 1603 nový kamenný, který byl přestavěn barokně v letech 1748-58. Do obvodového zdiva kostela byly v roce 1877 zasazeny kamenné reliéfy barokní křížové cesty z roku 1772, původně osazené do obvodové hřbitovní zdi. Barokní kašna na náměstí byla postavena v roce 1634. Její sousedství tvoří od roku 1720 mariánský sloup, který vytvořil F. Petrš. Místní část Lázně byla lázněmi v 16. století, od 19. století letoviskem, dnes koupaliště a veřejné tábořiště. Počátky hradu jsou kladeny do konce 13. století, první písemné doložení existence hradu je z roku 1322. Hrad vyplnil temeno kopce, kde byl věžovitý palác postaven v jv. části hradního jádra, a předhradí chránila štítová zeď a velká věž. V 16. století byl renesančně přestavěn. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic postavil dvoupatrový, tzv. Harantovský, palác zdobený renesančními sgrafity. V roce 1624 získal hrad Albrecht z Valdštejna, který ho daroval v roce 1627 klášteru valdických kartuziánů. Za držení kartuziánů došlo jen k drobným úpravám hradu – v roce 1662 byla snesena horní část severní válcové věže. V roce 1710 byl postaven při vstupu do hradu kamenný most se třemi oblouky. Po zrušení valdického kláštera začal hrad pustnout. Jeho zkázu dovršil v roce 1830 velký požár. V roce 1921 se hrad stal majetkem obce Pecka, která začala postupně zabezpečovat a opravovat hradní zříceninu. V 60. letech 20. století byl opraven a zastřešen Harantovský palác. Po roce 1989 byl navrácen hrad do vlastnictví města, které do Harantovského paláce umístilo expozici věnovanou osobě Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, historii hradu a historii městečka. Velký sál paláce je střediskem novodobé tradice hradu – mezinárodních Harantovských slavností historického zpěvu.
Kal – ves prvně připomínaná v roce 1497. Lidová architektura – dochované roubené chalupy. Barokní kovárna z konce 18. století (č.p. 49). Při cestě do Lázní Bělohrad roubený mlýn z roku 1827.   
Kalské údolí – přírodní památka (22,94 ha, vyhlášena v letech 1998 a 2013) – přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou.
Bystrý mlýn – na základech mlýna z poloviny 18. století dnes stojí roubená chalupa.
Zvičina – nejvyšší vrchol (671 m) Zvičinsko-kocléřovského hřbetu dlouhého 17 km, tvořeného slabě metamorfovanými horninami (fylity) prvohorního stáří. Dominantní postavení Zvičiny nad okolní krajinou poutalo pozornost již po několik století. Na jejím vrcholu byl již v roce 1584 postaven dřevěný kostelík, který v roce 1706 vystřídala novostavba barokní kostela sv. Jana Nepomuckého. V 19. století se stal vrchol Zvičiny místem táborů lidu, tzv. Krkonošských poutí. Pamětní kniha tehdy umístěná do kostela zaznamenala jména českých literátů (např. K.H. Máchy, K.V. Raise, K.J. Erbena). Turistická přitažlivost Zvičiny byla v roce 1891 podnětem pro postavení chaty. Původně jednoduchý dřevěný hostinec byl v roce 1925 přestavěn na turistickou chatu KČT s otáčivou prosklenou nástavbou - po rekonstrukci je rozhledna opět přístupná v otevírací době Raisovy chaty. Chata byla slavnostně otevřena v roce 1926 a o rok později byla pojmenována Raisovou chatou a osazena jeho pamětní deskou. Při dobré viditelnosti je možno vidět ze Zvičiny třetinu Čech, od pohraničních hor až po Železné hory a Milešovku. Relativně velká nadmořská výška a převýšení Zvičiny umožňuje její sportovní využití. V létě je východní svah využíván paraglidisty, v zimě při dobrých sněhových podmínkách jsou na severním svahu v provozu lyžařské vleky.
Lázně pod Zvičinou – při vývěru údajně léčivého Mariánského pramene byla koncem 19. století postavena kaplička se soškou Panny Marie a v jejím sousedství budova lázní, pokus o jejich provoz nebyl úspěšný. Dnes je budova využita jako hotel. V roce 1928 zde byla postavena kaple Panny Marie.
Děkujeme sponzorům, za jejichž finanční podpory se akce odboru KČT Synthesia Pardubice  uskutečňují