Velikonoce na Moravě
| Třídenní autokarový zájezd 30. března – 1. dubna 2013 Vedoucí: Dáša Vodová Odjezd: V 7.00 hod. od nádraží ČD, po dohodě s vedoucí možný nástup cestou na zastávkách MHD Na Drážce a Dubina centrum. Mapy: KČT 1:50.000 č. 86,93 a 94 |
 |
Ubytování: Domov mládeže a ubytovna SOŠ Otrokovice, 2-3 lůžkové pokoje (většina třílůžko-vých) se společným soc. zařízením vždy pro 2 pokoje, k dispozici kuchyňka, nádobí nutno mít vlastní, povlečené postele
http://www.sosotrokovice.cz/ubytovaci-sluzby
Cena: dospělí 200 Kč/os/noc, děti do 18 let 150 Kč os/noc
Adresa: Střední odborná škola Otrokovice, tř. T.Bati 1266, 765 02 Otrokovice.
Stravování: Z vlastních zdrojů, cestou a v Otrokovicích je dostatek stravovacích možností
Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV.
Sobota 30. 3. - mapa č. 86
Asi 142 km přes Sezemice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Blansko do Ruprechtova (Příjezd do 10:00 hod) Odtud se vydáme na trasu:
Trasa A:
Z Ruprechtova 3 km po Z na rozcestník Kuchlov - zříc., odb. Odtud 3,5 km po Č vpravo do Rychtá-řova a odtud stále 10 km po Č přes Hamiltony do Vyškova k nádraží. Odtud asi 500 m po M na náměstí.
Celkem 17 km
Trasa B:
Po prohlídce Ruprechtova autokarem do Vyškova. Odtud na rozhlednu Chocholík a zpět. Z náměstí 500 m k nádraží ČD. Odtud po Z do Drnovic. Pak po Ž a M na rozhlednu. Stejnou cestou zpět
Celkem 10 km
Ve Vyškově je možné navštívit také ZOO park (dospělí 60 Kč, děti 40 Kč)
http://www.zoo-vyskov.cz/zoo/index.html
Odjezd z Vyškova v 17:30 do Otrokovic na ubytování (asi 56 km).
Neděle 31.3 - mapa č. 93
Ráno odjezd v 8.30 h asi 7 km do Malenovic kde všichni vystoupí. Autokar přejede dalších asi 5 km do Zlína, kde zůstane stát celý den poblíž nádraží ČD Zlín střed nebo u autobusového nádraží.
Trasa A:
Po Ž kolem Hradu Malenovice (prohlídka zvenčí) 3,5 km do Svaté vody (poutní místo – viz zajíma-vosti). Odtud po Z vlevo asi 6 km na rozcestí pod Tlustou horou. Odtud:
1) po M 4,5 km do Zlína k zámku
Celkem 14 km
2) po Z 5 km kolem Lesního hřbitova do Zlína k zámku
Celkem 14,5 km
Prodloužení této trasy:
Od autobusové zastávky u Lesního hřbitova po severní větvi místního okruhu (se hřbitovem
za zády vlevo) do Kudlova na Ž. Po ní vlevo do Zlína
Celkem 19 km
Trasa B:
Po M (nebo po Ž k Zámku Malenovice a na M přejít kousek po neznačené cestě) do Zlína k zámku
Celkem 9 km
Ve Zlíně je možné absolvovat asi 5 km dlouhý městský prohlídkový okruh značený modře míst-ním značením. Plánek a popis okruhu viz zajímavosti.
Autokar odjede ze Zlína v 18.30 hodin.
Pondělí 1. 4. - mapa č. 94
Po koledování, balení a předání pokojů odjedeme v 8.30 asi 30 km do Bystřice pod Hostýnem, kde bude stát autokar celý den.
Společná trasa:
4,5 km po M a pak po Č na Hostýn. Prohlídka areálu. Pak 1,5 km po Č a NS Chodník Masaryko-vých na rozcestí se Ž. Vlevo po Ž a NS asi 1 km na rozcestí Říka hotel. Odtud po NS 1 km na roz-cestí se Ž, pak po Ž vlevo 4 km do Bystřice k autokaru.
Celkem 12 km
Odjezd z Bystřice pod Hostýnem v 15.30 hod., 180 km přes Přerov, Olomouc, Svitavy, Se-zemice do Pardubic k nádraží ČD.
Hezké zážitky, pěkné počasí a pohodu přeje nám všem
Dáša Vodová (tel. 777 104 591)
13.2.2013
ZAJÍMAVOSTI NA TRASÁCH:
Ruprechtov
je středně velkou obcí s 560 obyvateli a najdeme ji severozápadně od města Vyškova pod vrcholky Dra-hanské vrchoviny. U severního okraje obce se nachází zděný větrný mlýn holandského typu postavený v roce 1873 s unikátní Halladayovou turbínou, která byla do mlýna umístěna počátkem 20. století. Východním směrem od Ruprechtova jsou v oblasti lesa dvě hradní zříceniny a to Kuchlov a kousek dále Hrádek. Kuchlov byl postaven na konci 13. století a do dnešních dnů se dochovaly jen příkopy a malé části obvo-dových zdí. Hrádek byl postaven na začátku 13. století a i z tohoto hradu se dochovaly jen příkopy a části základových zdí
Zajímavou památkou v Ruprechtově je došková chalupa pocházející z roku 1813. Dalšími památkami v obci jsou socha svatého Norberta z druhé poloviny 17. století a pět křížů pocházejících z 19. století. K dominantám obce patří kostel svatého Václava z roku 1946 a pěkná zvonička stojící ve středu obce
http://www.turistika.cz/mista/ruprechtov
Hamiltony
jsou malou vesnicí (nebo spíš částí) 4,5 km od Vyškova. Naším cílem je poutní kaple, pouť se zde koná vždy 5. července. Základní kámen byl položen v roce 1871. Je to místo, kde podle pověsti křtili v roce 865 Cyril s Metodějem. Pod kaplí vyvěrá pramen pod ochranou Panny Marie.
http://www.turistika.cz/mista/hamiltony
Vyškov
s 22 000 obyvateli leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané, asi 30 km severovýchodně od Brna. Po staletí představuje kulturní, společenské a hospodářské centrum regionu. K Vyškovu se váže bohatá historie, díky níž patřil odnepaměti k předním moravským sídlům.
Památky:
Zámek:
Původně gotický hrad z 15. století byl přestavěn za biskupa Karla z Lichtenštejna dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665-1682. V budově zámku je umístěno Muzeum Vyškovska.
Zámecká zahrada. Existovala již v 15. století, po švédském vpádu ji obnovil biskup Karel z Lichtenštejna. Architektonickou dominantou zahrady je lodžie z roku 1673. V průčelí má 7 arkád s toskánskými sloupy, horní část zdobí balustráda.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl postaven v letech 1464-1466. Z období pozdní gotiky se dochoval jižní profilovaný portál. Kaple sv. Otýlie pochází z roku 1692.
Renesanční radnice. Dominantou náměstí je renesanční radnice s radniční věží, postavená v roce 1569. V přízemí jsou dodnes zachovány zbytky renesančního podloubí, za pozornost stojí renesanční intarzované dveře a štuková dekorativní výzdoba z 18. století.
Morový sloup. Morový sloup na náměstí je dílem sochaře Christiana Pröbstla z roku 1719. Radní ho nechali postavit při morové epidemii, která ve Vyškově trvala padesát let. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.
Kašna. Barokní kašna s motivem Ganymeda na orlu byla vytvořena v 18. století. Podle legendy se Gany-medes, syn trojského krále, zalíbil vládci bohů Diovi. Zeus se proměnil v orla a unesl mladíka na horu Olymp, kde ho učinil svým číšníkem.
Studna. Pochází z roku 1839, v roce 1950 na ni sochař Vojtěch Hořínek vytesal znak Vyškova. Má vodní hladinu asi dva metry pod úrovní náměstí.
Hradby. Město bylo opevněno snad již od poloviny 14. století, kamenné městské opevnění vzniklo v 15. století.
Kaple sv. Anny. Renesanční stavba ze 16. století je zdobena fragmenty nástěnných maleb. Ke kapli přiléhá budova bývalého městského špitálu s pozdně renesančním kamenným portálem.
Hřbitovní kostel Panny Marie - Kapucínský kostel. Kostel P. Marie s klášterem kapucínského řádu založil kardinál František Ditrichštejn v roce 1617. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen.
Pivovar. Postaven v roce 1680 z nařízení Karla z Lichtenštejna, vaření piva ve Vyškově má však tradici již z doby předhusitské. Až do roku 1855 vedlo pivovar olomoucké biskupství. Již v roce 1908 byl instalován první plnicí aparát na stáčení piva do lahví.
http://www.vyskov-mesto.cz/turista/
Otrokovice
(v letech 1938–1946 Baťov, 1960–1964 Otrokovice-Kvítkovice, německy Otrokowitz) jsou druhé největší město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, leží 10 km jihozápadně od Zlína na soutoku Moravy a Dřevnice. Místní části, někdejší samostatné vesnice, jsou Otrokovice a Kvítkovice. V roce 2011 zde žilo přes 18 tisíc obyvatel. Leží na rozhraní tří moravských národopisných regionů - Slovácka, Valašska a Hané. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Od roku 1933 se pro celé město začalo neoficiálně používat pojmenování Baťov. K právnímu zakotvení tohoto názvu došlo až po 30. září 1938. Název Baťov byl ode-brán v roce 1946.
Pamětihodnosti:
Kostel svatého Vojtěcha
Kostel svatého Michaela archanděla
http://cs.wikipedia.org/wiki/Otrokovice
Hrad Malenovice
Jedna z nejvýznamnějších historických památek zlínského regionu - leží jen 6 km od centra moderního Zlína. Byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem.
V následujících stoletích prošel několika přestavbami, které z původního gotického středověkého hradu vytvořily renesanční sídlo zámeckého typu, později ještě barokně upravené. Až do poloviny 20. století si hrad udržel funkci obytnou a správní.
http://www.muzeum-zlin.cz/cs/objekty/hrad-malenovice/
Svatá voda, Malenovice
Oblíbené poutní a výletní místo, které je hojně navštěvováno poutníky a turisty nejen z okolí, ale i ze vzdá-lených míst, se nachází v lese 7 km JZ od Zlína. Velmi oblíbená je voda ze zdejšího pramene. Studánka nadkrytá kamennou klenbou má v malenovickém okolí pověst léčivé vody. Nad studánkou je příkrý svah, v němž je skalní jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské.
http://www.ado.cz/poutni/svata_voda/svata_voda.htm
Zlín
je s 80 tisíci obyvateli průmyslově-podnikatelským centrem regionu střední Moravy. Historie města sahá daleko do středověku (první písemná zmínka se pojí k roku 1322), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce. Důležitým mezníkem zlínské historie se stal rok 1894, kdy zde byla založena obuv-nická firma rodiny Baťových. Díky zcela výjimečnému růstu a prosperitě firmy a vlivu Tomáše Bati, který byl též starostou města, se stal Zlín v meziválečném období moderním městským centrem, vynikající architektonickým stylem i životním tempem. Enormní meziválečná stavitelská činnost T. Bati a jeho týmu renomovaných architektů (J. Kotěra, F. L. Gahura, M. Lorenc, V. Karfík) proměnila pětitisícové městečko v aglomeraci unikátní funkcionalistické architektury s 43.500 obyvateli. Kulturní zajímavostí města jsou mimo jiné zlínské filmové ateliéry, proslavené v 60. letech animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové.
http://www.zlin.eu/page/18.historie-a-soucasnost-mesta/
Pamětihodnosti: městský památkový okruh
1. Budova radnice. V roce 1920 byla vypsána soutěž na novostavbu zlínské radnice. Vítězným se stal návrh zlínského rodáka architekta Františka Gahury. Krátce nato 27. 8. 1921 původní renesanční radnice vyhořela. O rok později byl položen základní kámen radnice nové, dokončené v roce 1923 právě podle Gahurova návrhu. Do dnešní podoby byla radnice dokomponována v letech 1936 - 1937, kdy došlo k její přístavbě v ulici Bartošově. Architekt Gahura je i autorem sochy kováře na severní fasádě. Naproti radnice můžete zhlédnout sochy světců sv. Floriána a sv. Donáta z 18. století. Na náměstí slouží k odpočinku menší park s fontánou.
2. Městské divadlo.
3. Římsko-katolický kostel sv. Filipa a Jakuba. Pochází pravděpodobně z 15. až 16. století a je jednou z dominant města. Okna jsou darem zlínských farníků. Ve zvonici jsou ocelově zvony z Vítkovic a varhany od bratří Riegrových z Krnova. V letech 1969 - 1970 byla provedena rekonstrukce interiéru.
4. Kolektivní obytný dům. V letech 1945 - 1950 byl postaven ve středu města dvanáctipodlažní Kolektivní dům. Navrhl ho architekt Jiří Voženílek. Byl to první pokus o realizaci nových forem bydlení. Byty o vy-sokém standardu byly vybaveny uměle osvětlenými a odvětrávanými kuchyňskými boxy, umístěnými stejně jako ostatní příslušenství uvnitř dispozice. V přízemí se nacházela restaurace, klubovny, na re-kreační terase tělocvična. Jesle a mateřská škola jsou ve zvláštním přízemním křídle, přístupné suteré-nem budovy. V dolní části bývalé vysokoškolské menzy, na ploše 270 m2, byl v září 2003 otevřen nový kulturní institut nazvaný Alternativa. Konají se zde přednášky, veřejná čtení, večery poezie, módní pře-hlídky i recitály, loutkové divadlo, aukce, videoprojekce, veřejné besedy s občany, výstavy, vzdělávací aktivity.
5. Evangelický kostel. Architektura evangelického kostela je pojata střídmě a jednoduše. Stavbě dominuje štíhlá věž zvonice navazující na dvě hranolovité stavby. Autorem projektu je architekt Vladimír Karfík.
6. Hvězdárna.
7. Areál Lazy. Areál turistických a cyklistických tras nad městskou částí Lazy. Dominantou areálu je altán "U spáleného dubu", podél stezek jsou k dispozici lavičky, odpočívadla a informační tabule, které se-známí turisty s místním ornitologickým průzkumem.
8. Městské lázně STEZA, spol. s r.o.
9. Památník Tomáše Bati - Dům umění, internáty. Do nově rozvíjejícího se města Zlína přicházeli kaž-doročně čtrnácti letí mladí muži a ženy. Pro ně bylo nutno stavět ubytovací objekty - internáty a svobo-dárny. V roce 1927 byla zahájena výstavba celé čtvrti pro hromadné ubytování. Jedná se o dvě řady volně stojících objektů tří až pětipodlažních, stejně dlouhých (80 x 20 m). Dokončeny byly v roce 1937, autorem je arch. František Lydie Gahura. Přízemí objektů tvoří společenské a obslužné vybavení, další etáže jsou ubytovací, členěné na jednotlivé pokoje. V dnešní době jsou internáty využívány jen z poloviny pro ubytování.
10. Umělý svah. Lyžařský svah je umístěn v prostoru za Domem umění (asi 100 m). Délka svahu je 220 m a převýšení je 46 m.
11. Sportovní komplex
12. Stezka zdraví pod Tlustou horou
13. Společenský dům - Interhotel Moskva. Podle studie architekta Miroslava Lorence z roku 1931 byl postaven železobetonový skelet. V průběhu výstavby se T. Baťa s architektem Lorencem nepohodl a nařídil, aby se ve čtvrtém podlaží postavily dva vzorové pokoje, a to jeden arch. Gahurou a druhý arch. Karfíkem. Na základě projektu Vladimíra Karfíka byla budova dokončena v roce 1933. Jedenáctipodlažní objekt se v té době stal hlavním společenským střediskem města. V prvním a druhém podlaží jsou re-staurace, kavárny, klubovny, herny a reprezentační místnosti. Kapacita hotelu je 300 pokojů. V jedenácté etáži je vyhlídková terasa
14. Velké kino
15. Obchodní dům a Tržnice
16. Univerzita T. Bati.
17. Zlínský mrakodrap - 21. správní budova. 21. správní budova obuvnické firmy - zlínský mrakodrap byl jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Po zásluze získal společně s celým průmyslovým areálem bývalých Baťových závodů ocenění Stavba století. Budova byla dokončena v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Tato sedmnáctipodlažní budova je vysoká 77,5 metrů. Každé podlaží bylo velkoprostorovou kanceláří pro 200 lidí. Obslužné prostory (výtahy, schodiště, WG, klimatizace) byly vy-členěny mimo hlavní prostor. Budova je plně klimatizována, má rychlovýtahy, páternoster a jako kon-strukční lahůdku můžeme uvést výtah - kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 x 6 metrů s klimatizací a s umývadlem. Samozřejmostí je potrubní pošta či podlahové zásuvky elektrického proudu. Toto vrcholné Karfíkovo dílo je dnes národní kulturní památkou období funkcionalismu. Po rekonstrukci zde sídlí Krajský úřad ve Zlíně
18. Obuvnické muzeum
19. Areál Baťových závodů
20. Zámek Zlín a Muzeum jihovýchodní Moravy. Peníze na zakoupení zámku r. 1929 poskytl městu sta-rosta Tomáš Baťa. Město se postaralo, aby zámek sloužil veřejnosti (r. 1930 budovu pronajalo Baťovu podpůrnému fondu), a bývalé šlechtické sídlo bylo nazýváno jako lidový dům nebo klubovní dům. Část prostorů zde byla na jaře 1931 poskytnuta k otevření nevelkého muzea s expozicí historické a exotické obuvi (do r. 1933). Jinak bylo využití budovy zpočátku dost různorodé - část sloužila k hotelovému uby-tování (do r. 1933) nebo jako úřednické byty (do r. 1935). některé místnosti využívala Hudební škola Dvořák, jiné zase církev československá a také baptistická; v přízemí bylo skladiště obchodního domu Baťa, ale i židovská modlitebna a také kavárna (1935). Tato různorodost se změnila r. 1935, kdy zámek začal sloužit převážně úředním institucím jako sídlo zlínského okresního úřadu. Za války budovu užívali němečtí okupanti, po osvobození r. 1945 zde bylo řadu měsíců velitelství Rudé armády, v srpnu 1945 se zámek stal sídlem sekretariátu komunistické strany, počátkem 50. let byly v budově umístěny úřadovny vojenské správy. V letech 1958 – 2012 byl zámek sídlem muzea. V současné době je zámek uzavřen
21. Vila T. Bati. Stavět ji začala v roce 1901 firma Františka Nováka z Vizovic podle plánů, které sama vy-pracovala. T. Baťa byl však s výsledkem nespokojen a ještě v rozestavěnosti dal vilu přepracovat archi-tektu Janu Kotěrovi. Dokončena podle jeho návrhu byla v roce 1911. Na výzdobě interiéru se podílel malíř Kysela, zahradu navrhl architekt Thomayer. Dům se záhy stal nejen příjemným obydlím, ale i mís-tem, kam si mladý průmyslník zval své přátele a hosty, mezi nimiž byli nejen obchodní partneři, ale také vynikající vědci, umělci, technici a finančníci, u nichž hledal radu a inspiraci. V průběhu času však zbylo z vily torzo. Když se po listopadu 1989 T. Baťa do Zlína znovu vrátil, nemohl svůj rodný dům téměř poznat. Myšlenka restaurovat Baťovu vilu se rodila dlouho. Prvním krokem bylo ustavení české větve Nadace Tomáše Bati. Snahou bylo vytvořit co nejvěrnější kopii původního objektu. Nadace nyní v Baťově vile sídlí a pořádá zde své vlastní konference, semináře a školicí programy zaměřené na různá témata, dále koncerty a výstavy začínajících i známých umělců, podporuje obchodní a ekonomické vzdělávání ve školách ve spolupráci s organizací Junior Achievement. Některé sály ve vile jsou k dispozici jako kon-ferenční prostory pro veřejnost.
http://www.zlin.eu/page/29213.modra-trasa-mestsky-prohlidkovy-okruh/
Svatý Hostýn
patří mezi nejvýznamnější mariánská poutní místa na Moravě. Kromě baziliky Nanebevzetí Panny Marie tu návštěvníci najdou i další zajímavé památky, například působivou Jurkovičovu křížovou cestu, starší klasi-cistní křížovou cestu, Sarkandrovu kapli, Vodní kapli nebo muzeum mapující historii Svatého Hostýna.
http://www.hostynsko.cz/cil/972/poutni-misto-svaty-hostyn
Bystřice pod Hostýnem
je město v severovýchodní části okresu Kroměříž ve Zlínském kraji, 22 km severovýchodně od Kroměříže. Nad městem se tyčí Svatý Hostýn, nejvýznamnější mariánské poutní místo Moravy.
Nejstarší písemná zpráva o Bystřici pod Hostýnem pochází z 8. ledna 1368, kdy biskup Albert ze Šternberka vkládá do Zemských desek olomouckých Bočkovi z Kunštátu půl městečka Bystřice.
Pamětihodnosti:
Svatý Hostýn, zámek, kostel sv. Jiljí, Loudonský hřbitov, městský hřbitov, kaple na starém hřbitově.
Vyhledávání
Sponzoři
