Klub českých turistů

Attachments:

Propozice (DOC)

Propozice (PDF)

Pěší výlet do Českého ráje s dopravou vlakem v sobotu 13. dubna 2013 Vedoucí: David Šebesta Odjezd: 7.05 z Pardubic hl. n. do Nové Paky města (7.09 Rosice n/L, 7.26 HK, 7.42 Jaroměř, 8.36 Stará Paka (přestup))

Hlavním cílem našeho pěšího vlakového výletu budou vrchy Kumburk (642 m) a Tábor (678 m) v Českém ráji. Oba vrchy jsou sopečného původu, první je tvořen mladotřetihorními čediči, druhý mladoprvohorními melafyry. Na prvním vrchu se nacházejí zbytky opevněného gotického hradu z počátku 14. století, na druhém kamenná Tichánkova rozhledna s výletním penzionem, barokním poutním kostelem Proměnění Páně a křížovou cestou. Jak ze zbytků hradu Kumburka, tak z Tichánkovy rozhledny na Táboře je za pěkného počasí nádherný výhled do Podkrkonoší a Českého ráje. Dále navštívíme podkrkonošská města Novou Paku a Lomnici nad Popelkou.
Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2013 oblasti KČT Pardubický kraj.
Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV !
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 19 Český ráj (6. vydání 2010) a č. 23 Podkrkonoší (6. vydání 2011)
Sraz: 6.45 v nádražní hale pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi skupinové jízdenky)
Trasa: Vystoupíme společně na žel. zastávce Nová Paka město (předpokládaný příjezd 8.39), přejdeme železniční trať a po Č společně s M podél sportovního hřiště dojdeme na okraj Nové Paky, na turistické rozcestí Pod Poštmistrovým kopcem (0,5 km). Zde opustíme M a již jen po Č pokračujeme zprvu lesem, posléze otevřenou krajinou s výhledy do kraje, stále západním směrem nejprve do vsi Brdo a poté na turistické rozcestí Skalka pod Kumburkem (+4,5 km). Zde přejdeme silnici a pokračujeme stále po Č následujicí 1 km na rozcestí se Ž. Po ní odbočíme doleva a vyběhneme zhruba 0,5 km na Kumburk, kde se pokocháme nádhernými výhledy do kraje a stejnou cestou seběhneme zpět. Z rozcestí pokračujeme dále po Č k výletní restauraci Na Klepandě (+2 km, celkem 9 km). Zde se občerstvíme (předpokládaná doba otevření 11.30). Poté přejdeme silnici a pokračujeme v přímém směru stále po Č stále západním směrem po asfaltové silničce přes Žďár u Kumburka až do vsi Ploužnice (+4 km). Zde přejdeme železniční trať ze Staré Paky do Mladé Boleslavi a za ní odbočíme doleva stále po Č a přes osadu Chlum vystoupáme po silničce na vrch Tábor (+2 km, celkem 15 km). Po výstupu na Tichánkovu rozhlednu (turniket, předpokládané vstupné 20 Kč), obhlídce barokního poutního kostela a možném občerstvení (pozor: tříhvězdičkový penzion) sejdeme doprava stále po Č podél křížové cesty a studánky Křížovky na kraj Lomnice, kde po druhém překřížení železniční trati odbočíme doprava k nádraží (+3 km, celkem 18 km). Nebo můžeme ještě dojít v přímém směru po Č do centra Lomnice a zde si prohlédnout pamětihodnosti, příp. se občerstvit, a po Ž dojít k nádraží (v tom případě celkem 19 km).
V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.
Odjezd domů:
Lomnice n/P odj. 15.07 17.07 19.07
Stará Paka příj./odj. 15.22/15.27 17.22/17.27 19.22/19.27
Jaroměř příj. 16.14 18.14 20.14
Hradec Králové hl.n. příj. 16.34 18.34 20.34
Pardubice hl.n. příj. 16.56 18.56 20.56
Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou skupinovou jízdenku, IN50 stojí tam 62 Kč a zpět 66 Kč
Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje

David Šebesta
(776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
17. března 2013

Zajímavosti po trase:
Nová Paka – město s 9200 obyvateli, v 1. polovině 14. století založeno jako poddanské městečko nedalekého hradu Kumburka. Středověký ráz zničilo několik velkých požárů města – v roce 1563, 1643 (při plenění Švédy), 1666, 1710 a 1827. Zásadním obratem pro obraz městské zástavby byl požár města v roce 1827 a pozdější rozvoj průmyslu, zejména textilek ve 2. polovině 19. století. Tyto okolnosti postupně odstranily jak půdorys, tak i vzhled městské zástavby. Necitlivé stavební úpravy historického jádra v období 1. republiky setřely poslední zbytky památkově zajímavější zástavby náměstí. Suchardův dům, novorenesanční dům sochařské rodiny Suchardů, byl postaven v roce 1895 podle plánu architekta Breta a vyzdoben sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše a plastikami sochařů Suchardů. Dnes je v něm městské muzeum, jehož expozice přibližuje historii města, hradu Kumburka a lidové betlémářské tradice Novopacka (Novopacký betlém J. Mádleho z poloviny 19. století). Součástí městského muzea je Klenotnice drahých kamenů umístěná v sousedství Suchardova domu, v budově z roku 1996. Bohaté sbírky zkamenělin a polodrahokamů dokládají geologickou minulost Novopacka, součástí expozice jsou ukázky klenotnicky zpracovaných polodrahokamů. Cenným exponátem je největší (8,2 m dlouhý) arakaurit (zkamenělý strom) Čech, vyzdvižený na Novopacku a vystavený ve skleněné vitríně vedle Suchardova domu. Na náměstí stojí kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. století. Původně gotický kostel byl v letech 1783-87 přestavěn a k jeho západní straně byla přistavěna hranolová věž. Po požáru v roce 1827 byl opravován, v roce 1872 byla kostelní věž novogoticky přestavěna. Na vnitřním zařízení kostela se podíleli příslušníci umělecké rodiny Suchardů. Před kostelem byl v roce 1716 vztyčen mariánský morový sloup. Pavlánský klášter s klášterním a poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založený v roce 1653 na návrší nad městem v místě starého kostela Panny Marie. Stavba se protáhla až do roku 1701, až v roce 1709 začala stavba dnešního klášterního kostela, jehož autorem je Kryštof Dienzenhofer, dokončen a vysvěcen byl v roce 1724. Kryté, dřevěné schodiště před kostelem bylo postaveno v roce 1737. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 byly klášterní budovy účelově využívány (vojenský vychovávací ústav, kartounka). Velký požár v roce 1858 poničil jak budovu kláštera, tak i klášterní kostel. Po opravě je od roku 1872 někdejší klášter využíván jako nemocnice a klášterní kostel zůstal filiálním a poutním kostelem. Cenný barokní interiér kostela (obrazy Petra Brandla, Kramolínovy fresky) doplňuje zařízení vytvořené J. Suchardou po roce 1850. Hřbitovní kaple Bolestné Panny Marie byla postavena v letech 1700-09. Do parku na Husově kopci byl v roce 1930 nákladem novopackého továrníka O. Kretschmera přenesen dřevěný řeckokatolický kostel z Obavy u Užhorodu na Podkarpatské Rusi. Novogotická budova pivovaru byla postavena v letech 1871-72 a v letech 1991-93 kompletně rekonstruována (včetně výrobní technologie).
Brdo – v řadové vsi rozložené podél místní komunikace a silnice Krsmol – Nová Paka se nacházejí četné roubené chalupy. Dále zde najdeme pozdně barokní plastiku sv. Jana Nepomuckého, kříž a Pannu Marii Immaculata. Socha Panny Marie z 19. století v horní části vsi je dílem sochařské dílny Suchardů z Nové Paky.
Kumburk – zbytky gotického hradu na čedičové homoli (642 m). Hrad byl vystavěn začátkem 14. století. V roce 1325 se zde připomíná Markvart z Vartemberka. Za husitských válek byl v držení orebitského hejtmana Hynka Krušiny z Lichtenburka. Od 16. století byl využíván jako vězení. V roce 1658 byl na rozkaz císaře pobořen. Byl obehnán dvojí hradbou, vnější hradba byla zpevněna šesti baštami. Zbytky zdí, hlavní hranolové a válcové věže, tzv. Panenské, v níž byla vězněna Eliška Smiřická. Hrad opravuje Sdružení pro záchranu hradu Kumburka. Daleký kruhový rozhled.
Klepanda – dříve zájezdní hostinec na křižovatce silnic (504 m), postavený v roce 1770, jv. od Lomnice nad Popelkou. Dnes výletní restaurace a východiště na Kumburk.
Žďár u Kumburka – ves prvně připomínaná v roce 1375. Ve vsi se zachovaly lidové roubené chalupy.
Tábor – zalesněný melafyrový vrch (678 m) na Kozákovském hřbetu. Barokní poutní kostel Proměnění Páně z roku 1704, opravený v roce 1897. Na severním úbočí jsou kapličky křížové cesty z roku 1898. Na konci křížové cesty je studánka Křížovka s plastikou Krista, uzdravujícího nemocného. Hlavní pouť se zde koná v pondělí svatodušní. Na vrcholu je turistická chata s Tichánkovou rozhlednou z roku 1911, vysokou 35 m, pojmenovanou na počest Josefa Tichánka, řídícího učitele z Lomnice n/P, který se zasloužil o její výstavbu. Penzion i rozhledna jsou po nedávné rekonstrukci v provozu.
Lomnice nad Popelkou – město (478 m) pod dominantním vrchem Táborem (678 m). Ves při tvrzi je poprvé doložena v roce 1308. V předhusitské době bylo založeno městečko na pravidelném půdorysu, městem se stalo od roku 1645. Renesanční zámek z roku 1566 byl po roce 1730 zbořen a na jeho místě vystavěn v roce 1737 hrabětem Karlem Morzinem barokní zámek s mansardovou střechou. Jednopatrová trojkřídlá budova je v současné době účelově využita. Gotický kostel sv. Mikuláše byl poprvé připomínán v roce 1354. Byl potom přestavěn v roce 1505 a v roce 1590 vyhořel. Na jeho místě byl v letech 1781-82 vystavěn pozdně barokní chrám. Radnice pochází z roku 1864. Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele je z roku 1768, při něm stojí mohutná hranolová dřevěná zvonice z roku 1652. Ve čtvrti Karlov jsou zachovány zbytky maloměstské roubené lidové architektury, od roku 1995 je zde vyhlášena vesnická památková rezervace. Směrem k Bryndovu se nachází lokalita Rybníčky s chráněnou vodní faunou a flórou. Městské muzeum a galerie obsahuje mineralogickou, národopisnou a přírodovědnou expozici a také památníky věnované básníku J. Seifertovi, nositeli Nobelovy ceny, a J. J. Fučíkovi, historiku Lomnicka.