Rozhledny a poutní místa na Králicku

Attachments:
Download this file (14025_ Rozhledny a poutní místa na Králicku.doc)Propozice

Sportovní cykloakce v neděli 1. června 2014.
Akci připravil a vede: Vacek Bohuslav s kvalifikací vedoucí turistiky
Sp vlakem v 7.36 hodin do Lichkova (9.06),

sraz v hale nádraží ČD v 7.15 hodin.
Mapa Schocart č. 129.
Popis trasy:
Králíky – Dolní Hedeč – Červená Voda – Suchý vrch – Orličky – Jablonné nad O. – Verměřovice – Letohrad – Ústí nad O. – Choceň - Pardubice asi 100 km.
Údaje o trase: Délka do 100 km, náročnost 4 z 5, malé převýšení, pro všechny typy kol, zpevněný a dobře sjízdný povrch i za mokra. Akce, během které je nutno dodržovat „Kodex cyklisty“ (jezdi pouze po povolených cestách, nezanechávej stopy, ovládej své kolo, dávej přednost ostatním, buď ohleduplný ke zvířatům, rostlinám a majetku, jednej s rozmyslem) je určena pro disciplinované cykloturisty.
Samozřejmostí je předepsané vybavení jízdních kol a respektování „Zákona o silničním provozu“. Cyklistická přilba povinná pro každého účastníka akce, každý jede na vlastní nebezpečí, osoby mladší 18 let pouze v doprovodu dospělé osoby.

Turistické zajímavosti:

Červená Voda:
Leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské kotliny, která se v současné době rozkládá převážně v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní nápadně vystupuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m). Mezi nimi je nepříliš výrazná sníženina, nazývaná Červenovodské sedlo, do kterého stoupá serpentinami hlavní silnice č. 11 (Praha - Ostrava) a překonává tu výškový rozdíl 300 m. Do Králické brázdy velmi příkře spadající Bukovohorská hornatina je nejjižnějším výběžkem Orlických hor.
Dolní Hedeč:
(něm. Nieder Heidisch) je svou rozlohou nejmenší králickou vesnicí. Zástavbou je přímo napojena na město Králíky, odkud se vine podél Hedečského potoka nejprve na východ a poté obloukem k jihu. Dopravní páteří je silnice č. III/31220, vedoucí z Králík do Horní Orlice. Z ní odbočuje na křižovatce u bývalé školy místní komunikace k poutnímu místu na Hoře Matky Boží, k němuž také vede přímo z města i pěší cesta lipovou alejí.
Jablonné nad Orlicí:
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách. A tak i Jablonné bylo založeno na ostrohu při soutoku potoka Orličky s Tichou Orlicí. Ostroh se sklání mírněji k Orličce, jejíž údolí se pod soutěskou v Hradiskách rozšiřuje a podle níž se také město původně jmenovalo Jablonné nad Orličkou. Rovněž údolí Tiché Orlice je podstatně širší než nad ústím Jamenského potoka proti proudu a mezi oběma velkými lomy pod městem. Tyto povrchové tvary jsou výsledkem výmolné činnosti hlavní řeky a jejich přítoků v různě odolných horninách, se kterými se ve městě a jeho okolí setkáváme.Ve srovnání s ostatními městy ústeckého okresu má Jablonné polohu po několika stránkách rozmanitější, neboť leží na rozhraní několika geomorfologických celků a geologických útvarů, které právě zde prošly složitým vývojem.

Králíky:
V období vrcholné kolonizace na konci 13. století dochází patrně k pokusům osídlování králické oblasti. Až druhá polovina 16. století je obdobím výrazného rozvoje oblasti. V té době kupuje Králíky Zdeněk z Valdštejna a za jeho působení se rozvíjejí cechy, město dostává různá privilegia. Králicko se také stává strategickým místem - město dvakrát navštívil císař Josef II., aby posoudil možnosti obrany proti Prusům. (Podobná situace nastává i před druhou světovou válkou, kdy se na hranicích buduje soustava obranného opevnění.)
V polovině 19. století se Králíky stávají významným městem s nebývalým rozvojem. Podrobněji se vše dozvíte v Městském muzeu.
Letohrad:
vznikl v roce 1950 sloučením čtyř samostatných obcí – Kyšperka, Orlice, Kunčic a Rotneka, jejichž historie sahá hluboko do středověku. Hrad Kyšperk se poprvé objevuje ve Zbraslavské kronice v roce 1308.
Dominantu náměstí tvoří zámek a barokní kostel sv. Václava s ojedinělou štukovou výzdobou z konce 17. stol. Návštěvníky přijíždějící do Letohradu upoutá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku. V 19. stol. se rozšířilo sirkařství, které je doloženo dokonce o tři roky dříve než v Sušici, Kyšperk získal přízvisko „sirkařský“. Výstavba železnice přinesla rozmach textilního průmyslu. Po 2. světové válce se město měnilo v moderní sídlo s významným elektrotechnickým průmyslem (výrobce jističů – spol. OEZ) a železničním uzlem. Dnešní Letohrad těží zejména z bohaté historie a krásné, nezničené přírody, je východiskem pro zimní i letní turistiku v Orlických horách. Další rozvoj turistického ruchu podpořila cyklostezka spojující Letohrad a Ústí nad Orlicí, ve fázi výstavby je cyklostezka mezi Letohradem a sousedním Žamberkem.
Suchý vrch:
V letních měsících je Suchý vrch cílem pro pěší výpravy či cyklistické výlety. Turisté se nevydávají jen za krásami přírody Orlických hor na pomezí Čech a Moravy, ale i za památkami. Oblíbené jsou pevnosti budované ve třicátých letech minulého století, za návštěvu rozhodně stojí dělostřelecká tvrz Bouda.V zimě je Suchý vrch s desítkami kilometrů pravidelně udržovaných běžeckých tratí rájem pro běžkaře. Vyznavači sjezdového lyžování najdou v blízkém okolí hned tři lyžařské areály: Ski park Červená voda, Dolní Morava a Ski areál Buková hora v Čenkovicích.Obnovená Kramářova chata na Suchém vrchu (995 m n. m.) se po devíti letech od vyhoření v roce 2003 znovu otevřela veřejnosti. Má za sebou bohatou historii. Výstavba byla ve třicátých letech minulého století demonstrací českého turistického hnutí pronikajícího do území osídleného obyvatelstvem německé národnosti.

Plánované zastávky: Králíky, Hora Matky Boží, rozhledna Val, Suchý vrch, Kramářova chata, tvrz Orlice, Letohrad. Další vždy po dohodě.

Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2014 oblasti KČT Pardubický kraj.
Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV.
Aktivně a příjemně strávenou neděli v krásné přírodě všem přeje
Bohouš Vacek – tel. 724 913 219
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Vyhledávání

Sponzoři

 synthesia banner 180x150

 logo Pardubice

 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení