Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Ze zastávky půjdeme po modré značce do Horní Nové Vsi a dále k lesu (1 km), odtud půjdeme beze značky přes PR Kamenná hůra a vrchol Čihadlo do Bukoviny u Pecky (3 km), kde se napojíme na modrou značku po které půjdeme na Krkonošskou vyhlídku (4,5 km) a dále budem pokračovat na hrad Pecka (6,5 km). Po prohlídce hradu půjdeme na náměstí a dále po zelené značce přes kostel Sv. Máří Magdaleny do Stupné (9 km). Zelenou značku opustíme na odbočce ze silnice a budeme pokračovat lesní cestou podél potoka k Novopackým vodopádům (11,5 km). Od vodopádů přejdeme louku na modrou značku a půjdeme přes Vrchovnici a Husův kopec do Nové Paky. Na okraji Nové Paky si prohlédneme zdejší dřevěný pravoslavný kostelík (15 km). Celkem ujdeme asi 16 km.
Zajímavosti po cestě
PR Kamenná hůra - Lesnatý hřeben nad Lázněmi Bělohrad (nadmořská výška kolísá mezi 395 až 480 m), geologické složení z křídového pískovce a slepenců místy vytvářející kamenné moře. Přírodní rezervací vyhlášena roku 1956. Důvodem ochrany je ochrana zbytku bukového porostu na minerálně chudém podkladě pískovcových slepenců.
Krkonošská vyhlídka - Od kraje lesa vyhlížíme na Hořické chlumy, Lázně Bělohrad a Miletínsko, jihozápadním směrem na Trosky a Prachovské skály, na západě vystupuje Ještědsko-kozákovský hřbet. Severozápadním směrem se odtud otevírá výhled na Novopacko a Staropacké hory, k severu se na obzoru vynoří Čistecká hůra v pozadí s impozantním horizontem Krkonoš, na severovýchodě se při dobré viditelnosti objeví Rýchory a výhledu k východu dominuje vrch Zvičina.
Hrad Pecka - Původně gotický hrad z přelomu 13. a 14. století byl později přestavěn na renesanční zámek. V roce 1830 však vyhořel a zchátral. Po celé 20. století zde probíhaly opravy, díky nimž je nyní - ve dvou prohlídkových trasách - zpřístupněn celý západní palác a rozsáhlé sklepení.
Nejznámějším majitelem Pecky byl cestovatel, spisovatel a hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Pecku ale vlastnily i jiné významné osobnosti, například páni z Rožmitálu (švagři Jiřího z Poděbrad), nejvyšší písař království českého Mikuláš Hořický z Hořic (zač. 16. stol.), po Harantově smrti pak krátce i Albrecht z Valdštejna.
Filiální kostel sv. Maří Magdaleny nad Stupnou s menším hřbitůvkem. Původní hřbitov byl na jižní a západní straně kostela a pochovávali se tam lidé ze Stupné, Borovnice, Bělé a Radkyně, později byl umístěn na severní straně a pochovávali se sem pouze obyvatelé ze Stupné. Kostelík byl původně dřevěný a je uveden již roku 1627 ve Valdštejnově nadační listině. Za převora Víta Korejse v letech 1717 – 1719 postavil na jeho místě na náklady valdických kartuziánů stavitel V. Heldt barokní zděný kostel. V roce 1767 byly do kostela pořízeny varhany. Po poválečném odsunu německého obyvatelstva kostel zchátral a oprav se dočkal až po roce 1992, kdy se přijeli podívat do Vidochova z Německa někteří bývalí obyvatelé a navštívili kostel a hřbitov. To je přivedlo na myšlenku, aby se kostel opravil. Hlavními propagátory a organizátory sbírky mezi bývalými věřícími z Vidochova a jejich potomky se stali pan Josef Ullmann a katolický farář z Langenbagenu v Německu Gregor Hoffmann. Poměrně rychle byly získány finanční prostředky. Během 6ti měsíců byla obnovena venkovní omítka, opravena střecha, věž pokryta měděnou krytinou, dány měděné žlaby a provedena generální oprava vnitřku. Stavební práce i obnova interiéru stály téměř 3 miliony korun. Dne 24.října 1993 byl opravený kostel za velké účasti věřících slavnostně vysvěcen. Přijelo i 40 občanů z Langenhagenu.
Novopacké vodopády (též Sýkornické vodopády) je soustava vodopádů ve vzdálenosti 4,5 km východně od centra města Nová Paka v okrese Jičín v České republice. Jednotlivé vodopády jsou vysoké 4 (Horní Novopacký vodopád) a 8 m (Dolní novopacký vodopád). Je součástí přírodního parku Sýkornice. Mimo jarní období trpí vodopády nedostatkem vody.
Nová Paka - Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.
Dřevěný řeckokatolický chrám přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi stojí v současné době na okraji města na úbočí Husova kopce. Kostel postavili v 17. století věřící ve Smerčné, odkud ho v roce 1930 nechal přemístit místní sběratel O. Kretschmer. Interiér kostelíku je zdoben pozdně gotickými sochami světců a je zde také umístěn nádherný bohatě vyřezávaný oltář z konce 17. století.