Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet do podhůří Orlických hor s dopravou vlakem v sobotu 16. května 2015. Hlavním cílem našeho pěšího výletu veřejnou dopravou bude vrch Žampach (546 m) se zbytky stejnojmenného hradu. Vedoucí: David Šebesta. Odjezd: 6.22 z Pardubic hl. n. do Žamberku (příj. 8.20).

Hlavním cílem našeho pěšího výletu veřejnou dopravou bude vrch Žampach (546 m) se zbytky stejnojmenného hradu, vrch, který je unikátní tím, že ačkoliv je tvořený většinou málo odolnými permskými (mladší prvohory) usazeninami, které obvykle vyplňují v terénu pánve a deprese, zde vytvářejí kupovitý až kuželovitý vrch, velmi připomínající vrchy sopečného původu. Na hradě přebýval svého času loupeživý rytíř Jan Pancíř ze Smojna. Pod hradem byl později postaven barokní zámeček, dnes sloužící jako ústav sociální péče pro mentálně postižené, jeho významnými majiteli byla rodina Lützovů. Dále navštívíme město Žamberk, obec Písečnou s dochovaným vodním mlýnem (možná prohlídka), projdeme se romantickým Údolím Sejfů a výlet zakončíme v centru oblasti, bývalém okresním městě Ústí nad Orlicí. Po celý den se budeme pohybovat v kouzelné krajině podhůří Orlických hor s nádhernými výhledy. Celkem ujdeme 21 nebo 24 km. Případným zájemcům doporučím zkrácenou variantu trasy.
Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2015 TKSP a oblasti KČT Pardubický kraj.
Členové KČT jsou na této akci pojištěni u pojišťovny VZP včetně organizované cesty, ostatní účastníci akce (nečlenové) až na akci samotné.
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 27 Orlické hory (nejnovější je 7. vydání z roku 2014) a č. 49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko (5. vydání z roku 2013)

Odjezd: 6.22 z Pardubic hl. n. (HK příj. 6.49, odj. 7.05) do Žamberku (příj. 8.20)
Sraz: 6.10 v nádražní hale pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné skupinové jízdenky)
Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou skupinovou jízdenku a na tom, zda již bude platit avizovaná změna ČD, celkové jízdné za obě cesty by nemělo přesáhnout 125 Kč

Trasa: Vystoupíme společně v železniční stanici Žamberk (pravidelný příjezd 8.20) a před nádražím vykročíme vlevo a ulicí podél trati dojdeme na rozcestí Dlouhoňovice (0,5 km). Zde se napojíme na Ž, po níž jdeme doleva, přejdeme železniční trať a po silnici nejprve podél zemědělského areálu a poté projdeme obcí, za níž odbočíme doleva. Dále pokračujeme lesní cestou nejprve za mírného stoupání a poté mírně zvlněným územím na rozcestí Kozinec (+ 4 km), kde půjdeme doleva a poměrně členitým územím sejdeme do Písečné, kde pokračujeme po silnici, po níž asi po 1 km sejdeme ze Ž, mineme vodní mlýn (po předchozí domluvě možná prohlídka) a dojdeme do centra obce, kde se občerstvíme v restauraci Růženka (+3 km). Po občerstvovací pauze pokračujeme po silnici doprava vzhůru, asi po 1 km se opět napojíme na Ž a dokráčíme k zámečku Žampach (nyní ústav sociální péče)(+1,5 km, celkem 9 km). Zde si po Č vystoupáme doprava na vrch Žampach a stejnou cestou se vrátíme zpět (+1 km). Poté budeme pokračovat dále po Ž, ze silnice odbočíme doleva a vystoupáme do osady Hlavná (+2 km), za níž odbočíme opět doleva. Odtud pokračujeme v celkem přímém směru na rozcestí nad Humperkem (+3 km), kde odbočíme doprava a za nejprve stoupání a později mírného klesání Údolím Sejfů sejdeme do údolí Tiché Orlice (+5 km). Zde je možné dojít doleva po silnici nebo po M na železniční zastávku Černovír (+1 km, celkem 21 km) a výlet zakončit nebo pokračovat dále po Ž po silnici do Ústí n/O, kde přijdeme na autobusové nádraží (+2,5 km), od něhož sejdeme stále po Ž k železniční stanici (+1,5 km, celkem 24 km), kde výlet zakončíme. V Ústí n/O bude podle nálady možnost prohlédnout si pamětihodnosti města nebo se občerstvit.
V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.
Odjezd domů:
Černovír odj. 15.00 15.59 16.59 17.20 18.00 18.59
Ústí n/O odj. 15.22 16.22 17.22 17.30 18.22 19.22
Pardubice hl.n. příj. 15.54 16.54 17.54 18.09 18.54 19.54
Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje
David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
28. března 2015

Zajímavosti po trase:
Písečná – vznikla na přelomu 13. a 14. století jako podhradí hradu Žampachu. Farní kostel sv. Kateřiny gotického půdorysu sloužil jako pohřební místo majitelů panství. Přestavěn byl barokně v 18. století. Barokní je rovněž fara. Kulturní a technickou památkou je vodní mlýn čp. 35, otevřeno celoročně – po předchozí objednávce. V obci je vybudované koupaliště Rubínek.
Žampach – jméno hradu vzniklo z německého překladu obce Písečná – Sandbach. Hrad založený na přelomu 13. a 14. století byl střediskem žampašského panství. Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl loupeživý rytíř Jan Pancíř ze Smojna, jeho hrad byl roku 1355 dobyt a pobořen. Roku 1469 byl tehdejšími majiteli, Žampachy z Potštejna, obnoven. Roku 1540 byl hrad popisován již jako zpustlý. Definitivní zánik hradu nastal během Třicetileté války, kdy byl pustnoucí hrad několikrát vydrancován. Skromné hradní zříceniny jsou volně přístupné. Na úpatí hradního kopce byl v roce 1672 postaven barokní zámek, sloužící jako letní rezidence královéhradecké jezuitské koleje. Pro jeho stavbu bylo použito zdivo z hradní zříceniny. K jezuitské rezidenci byla v letech 1701-1713 přistavěna kaple sv. Bartoloměje. Další stavební úpravy proběhly v 2. polovině 18. a v 19. století. Významnými majiteli zámku byli v letech 1884-1932 manželé Lützovovi (František Lützov byl znalcem českých dějin a významně se zasloužil o propagaci českých snah v Americe a vznik Československé republiky v roce 1918). Za Lützovů byl založen přírodní zámecký park, členění na horní a dolní část. Dnes je v upravených prostorách zámku Ústav sociální péče pro mentálně postižené. Rekonstruovaná barokní kaple je využita pro duchovní a kulturní potřeby vesnice a klientů ústavu. Kamenný barokní sloupek s křížem, uváděný jako pranýř, je datován k roku 1693. Dřevěná zvonička pochází z počátku 19. století.
Údolí Sejfů – údolí pravostranného přítoku Tiché Orlice z lesa Vadětína je zarostlé olšovím s bohatým výskytem chráněné bledule jarní. I okolní stráně, porostlé dubohabřinou se vzácnou květenou, jsou sledovanou botanickou lokalitou.
Ústí nad Orlicí – město s 14 850 obyvateli, železniční křižovatka, městská památková zóna od roku 1990. Město vzniklo v 1. polovině 13. století při kolonizaci povodí Tiché Orlice. Po celý středověk patřilo k lanšperskému panství a od 16. století lanškrounskému panství. Ve městě měla hlavní význam především textilní výroba, moderní rozvoj města nastal až po výstavbě železniční trati Olomouc-Praha po roce 1845. Barokní radnice pochází z roku 1723 s charakteristickou věží krytou cibulovitou bání. Na pravidelně založeném náměstí je více měšťanských domů pocházejících z raného baroka, na dvou stranách klenutá podloubí. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 s márnicí a barokní budovou děkanství s arkádami tvoří charakteristickou siluetu města. Poutníci uctívají mariánský obraz, pouť pak vede křížovou cestou na Andrlův chlum. Bratrský sbor čp. 53 je klasicistně upravená budova z roku 1555 (památka dějin české reformace a kulturních dějin města). Významné jsou rovněž klasicistní domy v ulici J. Kociána (z období nahrazování dřevěné zástavby zděnými domy s podloubím) a stará škola čp. 18 z roku 1793. Empírová budova původního nádraží (nyní železniční zastávka Ústí nad Orlicí – město) je dosud nedotčena rušivými stavebními zásahy. Dále stojí za pozornost novobarokní dům čp. 12 z roku 1902, secesní Hernychova vila z roku 1906 (sídlo městského muzea), pozdně secesní budova gymnázia z roku 1913 a funkcionalistická stavba divadla z roku 1935 od arch. K. Roškota. Z nejnovější výstavby – komplex budov podniku Rieter, hotel Poprad s kulturním domem a ZUŠ J. Kociána z roku 2002. Sochařskou výzdobu tvoří morové sloupy Panny Marie z roku 1737 na náměstí a u kostela z roku 1856. Boží muka na bývalém hřbitově jsou pozdně gotická z 16. století, v zahradě gymnázia raně barokní z roku 1698. Památník obětem 1. a 2. odboje Bubnující legionář je hodnotná práce sochaře A. Mařatky z roku 1925. Kaple sv. Jana Křtitele byla postavena v roce 1806 jako charakteristický doplněk bývalých lázní. Barokní kostel sv. Anny v Hylvátech je z roku 1755, krucifix z roku 1817, kamenný kříž z roku 1817 v Kerharticích, socha Bičování Krista z roku 1737 v Oldřichovicích. Městské muzeum zaujme expozicemi betlémů, vývoje textilní výroby, řemesel, etnografie, hudebnin (rodáka Jaroslava Kociána, 1883-1950) a dalšími. Ve městě je vybudována nemocnice, střední umělecko-průmyslová škola založená v roce 1892, gymnázium a zdravotnická škola, sportovní areál, krytý a přírodní bazén, lyžařský vlek. V osadě Cakle provozuje místní odbor KČT Horal loděnici, cvičnou horolezeckou stěnu a tábořiště s možností občerstvení. Památný javor babyka má obvod kmene 480 cm.