Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet do Podkrkonoší s dopravou vlakem v sobotu 22. dubna 2017 Vedoucí: David Šebesta Sraz: 7.15 v nádražní hale pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné jízdenky)

Hlavním cílem našeho pěšího výletu veřejnou dopravou budou Novopacké vodopády, dva nevelké (4 a 8 m vysoké) vodopády ve strži pravostranného přítoku potoka Zlatnice, vytvořené na odolnějších polohách hornin. Dále navštívíme vsi Borovničku a Stupnou, městečko Pecku se zbytky středověkého hradu, na přelomu 16. a 17. století sídlo mocného a vzdělaného pána, diplomata, válečníka, cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, jednoho ze 27 českých pánů popravených dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze, a město Novou Paku se spoustou památek (např. Klenotnice drahých kamenů, dřevěný řeckokatolický kostel přenesený sem z Obavy u Užhorodu na Podkarpatské Rusi nebo četné památky na umělecký rod Suchardů). Mineme rovněž autokrosové závodiště ve Štikovské rokli.  

Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 23 Podkrkonoší (nejnovější je vydání z roku 2015)

Odjezd: 7.36 z Pardubic hl. n. (Rosice 7.44, HK 8.04, Jaroměř 8.23, Borovnička příj. 9.00) 

Sraz: 7.15 v nádražní hale pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné jízdenky)

Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou jízdenku, celkové jízdné za obě cesty by nemělo příliš přesáhnout pro 1 osobu 100 Kč

Trasa: Vystoupíme společně na železniční zastávce Borovnička (pravidelný příjezd 9.00) a odtud dojdeme v přímém směru do centra obce na rozcestí Z, na níž se napojíme a pokračujeme doleva po silnici, z níž zakrátko odbočíme opět doleva, překřížíme trať a v přímém směru směřujeme do lesa, kde pokračujeme stále po Z. Pozvolna sestupujeme, až vyjdeme z lesa na silnici v údolí u bývalých lázní u dnešního autokempu (4,5 km). Po silnici zahneme doleva a dojdeme se závěrečným stoupáním do centra Pecky (+1 km, celkem 5,5 km). Zde je možnost se občerstvit nebo vystoupat na hrad, popř. absolvovat prohlídku (kdo se mnou jezdí pravidelně, mohl ji absolvovat již před 5 lety, tentokrát však hrad není přímo na trase výletu (+ cca 0,5 km). Po přestávce budeme pokračovat ve výletu, zůstaneme věrni Z, nejprve sejdeme ještě v Pecce do údolí a poté vystoupáme do protějšího svahu s kaplí sv. Máří Magdalény. Od kaple pokračujeme stále po Z, sejdeme do údolí potoka Zlatnice, projdeme okrajem Stupné a ještě po Z pokračujeme dolů údolím po proudu potoka po silnici doleva. Asi po 300 m, v místech, kde ústí drobný pravostranný přítok, odbočíme ze silnice a ze Z doprava na lesní cestu, po níž pokračujeme proti proudu lesního potůčku. Zhruba po 1,5 km dojdeme k Novopackým vodopádům, hlavnímu cíli naší cesty. (Pozor: je třeba se zde pohybovat opatrně, hrozí nebezpečí pádu do strže, hluboké cca 10 m! Při opatrném průchodu však není třeba se ničeho obávat.) Po prohlídce vodopádu se lesními pěšinami vrátíme na Z. Vzhledem k tomu, že pěšiny nejsou značené, je nezbytné držet se pohromadě! Po Z kolem studánky Elixír života a kolem autokrosového závodiště Štikovská rokle a přes okraj Štikova dojdeme do Nové Paky, kde bude ještě možnost se občerstvit a prohlédnout si pamětihodnosti města. Poté dojdeme na železniční zastávku Nová Paka město (celkem 15 km), kde výlet zakončíme. 

V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.

Odjezd domů:

Nová Paka město odj.   14.32   15.34   16.23   17.34

Ostroměř odj.      15.02

Chlumec n/C odj.    16.29        18.29

Stará Paka odj.        16.33

Jaroměř odj.     17.42

Hradec Králové hl.n. odj.   16.04   17.04   18.04   19.04

Pardubice hl.n. příj.   16.26   17.27   18.26   19.27

Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje 

David Šebesta (776 823 797 Vodafon) 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

3. března 2017

Zajímavosti po trase:

Pecka – založení městečka je úzce svázáno se stejnojmenným hradem, postaveným na vrcholku ostrohu nad městem. Počátky původní vsi jsou kladeny do 1. poloviny 14. století a písemně připomenuty roku 1382. Ač měla Pecka udělena městská práva, tak nikdy v její historii nedošlo k výstavbě hradeb. Velký požár v roce 1830, který postihl město a zničil i hrad, změnil ráz náměstí, kde dřevěnou zástavbu nahradily pozdně klasicistní zděné patrové budovy. Kostel sv. Bartoloměje byl připomínán již v době vzniku vesnice v podhradí. Původní dřevěný kostel nahradil v roce 1603 nový kamenný, který byl přestavěn barokně v letech 1748-58. Místní část Lázně byla lázněmi v 16. století, od 19. století letoviskem, dnes je zde koupaliště a veřejné tábořiště. Počátky hradu jsou kladeny do konce 13. století, první písemné doložení existence hradu je z roku 1322. Hrad vyplnil temeno kopce, kde byl věžovitý palác postaven v jv. části hradního jádra, a předhradí chránila štítová zeď a velká věž. V 16. století byl hrad renesančně přestavěn. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic postavil dvoupatrový, tzv. Harantovský, palác zdobený renesančními sgrafity. V roce 1624 získal hrad Albrecht z Valdštejna, který ho daroval v roce 1627 klášteru valdických kartuziánů. V roce 1710 byl postaven při vstupu do hradu kamenný most se třemi oblouky. Po zrušení valdického kláštera začal hrad pustnout. Jeho zkázu dovršil v roce 1830 velký požár. V roce 1921 se hrad stal majetkem obce Pecka, která začala postupně zabezpečovat a opravovat hradní zříceninu. V 60. letech 20. století byl opraven a zastřešen Harantovský palác. Po roce 1989 byl navrácen hrad do vlastnictví města, které do Harantovského paláce umístilo expozici věnovanou osobě Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, historii hradu a historii městečka. 

Stupná – ves, poprvé připomínaná v roce 1260, byla ve středověku místem těžby zlata a stříbra. Dochovaly se zde roubené domy lidové architektury a kaple. Na vrcholu terénního hřbetu nad vsí stojí u hřbitova barokní kostel sv. Maří Magdalény, postavený v letech 1717-19 stavitelem Heldtem z podnětu valdických kartuziánů. 

Novopacký vodopád – přírodní památka (4,31 ha, vyhlášena v letech 1980 a 2013), nehluboký kaňon, zařízlý do permských hornin, na pravostranném přítoku potoka Zlatnice (2 vodopády vysoké 4 a 8 m).  

Štikov – připomínán od roku 1543, dnes je městskou částí Nové Paky. Štikovská rokle bývá místem každoročních autokrosových a motokrosových závodů.

Nová Paka – město s 9200 obyvateli, v 1. polovině 14. století založeno jako poddanské městečko nedalekého hradu Kumburka. Zásadním obratem pro obraz městské zástavby byl požár města v roce 1827 a pozdější rozvoj průmyslu, zejména textilek, ve 2. polovině 19. století. Tyto okolnosti postupně odstranily jak půdorys, tak i vzhled městské zástavby. Necitlivé stavební úpravy historického jádra v období 1. republiky setřely poslední zbytky památkově zajímavější zástavby náměstí. Suchardův dům, novorenesanční dům sochařské rodiny Suchardů, byl postaven v roce 1895 podle plánu architekta Breta a vyzdoben sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše a plastikami sochařů Suchardů. Dnes je v něm městské muzeum, jehož expozice přibližuje historii města, hradu Kumburka a lidové betlémářské tradice Novopacka (Novopacký betlém J. Mádleho z poloviny 19. století). Součástí městského muzea je Klenotnice drahých kamenů umístěná v sousedství Suchardova domu, v budově z roku 1996. Bohaté sbírky zkamenělin a polodrahokamů dokládají geologickou minulost Novopacka, součástí expozice jsou ukázky klenotnicky zpracovaných polodrahokamů. Cenným exponátem je největší (8,2 m dlouhý) araukarit (zkamenělý strom) Čech, vyzdvižený na Novopacku a vystavený ve skleněné vitríně vedle Suchardova domu. Na náměstí stojí kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. století. Na vnitřním zařízení kostela se podíleli příslušníci umělecké rodiny Suchardů. Pavlánský klášter s klášterním a poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založený v roce 1653 na návrší nad městem v místě starého kostela Panny Marie. Stavba se protáhla až do roku 1701, až v roce 1709 začala stavba dnešního klášterního kostela, jehož autorem je Kryštof Dienzenhofer, dokončen a vysvěcen byl v roce 1724. Kryté, dřevěné schodiště před kostelem bylo postaveno v roce 1737. Cenný barokní interiér kostela (obrazy Petra Brandla, Kramolínovy fresky) doplňuje zařízení vytvořené J. Suchardou po roce 1850. Do parku na Husově kopci byl v roce 1930 nákladem novopackého továrníka O. Kretschmera přenesen dřevěný řeckokatolický kostel z Obavy u Užhorodu na Podkarpatské Rusi.