Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet s dopravou vlakem dne 19.8.2017 Vedoucí: Zdeněk Pražák Při tůře se budeme většinou pohybovat mimo civilizaci a je tedy nutné vzít si sebou jídlo a dostatek tekutin.  Ráno odjezd v 7,31 z nádraží v Pardubicích vlakem, sraz na nádraží v 7,15.

Propozice

Ráno odjezd v 7,31 z nádraží v Pardubicích vlakem do Rozsochatce s příjezdem v 9,39. Sraz na nádraží v 7,15 – dohoda o společné jízdence. Ze zastávky v Rozsochatci půjdeme po žluté turistické značce na zříceninu Ronovec. Po prohlídce zříceniny budeme pokračovat dále po žluté přes Břevnici do Havlíčkova Brodu na nádraží a celkem ujdeme asi 14 km. Odjezdy vlaků z Havlíčkova Brodu v 16,00 nebo 17,15. 

6.7.2017

Zdeněk Pražák, tel 776065721, email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zajímavosti na trase

Rozsochatec - První zmínka pochází z roku 1283, kdy vesnice náležela k hradu Ronovci. Ten vystavěl na místě staršího roubeného hrádku Smil z Lichtemburka. Roku 1314 jej rod Lichtemburků postoupil králi výměnou za poděbradský hrad, a Rozsochatec se tak dostal do rukou pánů z Lipé. 

Ronovec – Zřícenina hradu, zal. v 2. pol. 13. stol. Smilem z Lichtemburka. Jeho potomky směněn r. 1345 s Janem Lucemburským za hrad v Poděbradech. R. 1362 koupen Ješkem ze Zlíchova, předkem Andělů z Ronovce. Za husitských válek už hrad nebyl obydlen a chátral. Hrad zpustl v 15. – 16. stol. Vykopávky objevily dvojitý příkop, který byl napájen malým rybníčkem, jehož hráz je na úpatí kopce stále dobře znatelná. Z terénu vystupují dále zbytky hradeb a věžovité stavení čtvercového půdorysu. Archeologické nálezy se nacházejí na zámku v Dolní Krupé.

Havlíčkův Brod - Vznik města se datuje od 2. poloviny 13. století, kdy Smil z Lichtenburka založil na Haberské stezce u zdejší osady Brod město s názvem Smilův Brod. Od doby krále Jana Lucemburského neslo název Německý Brod.  Po skončení 2. světové války bylo přejmenováno na Havlíčkův Brod. Brod byl nejprve významným hornickým městem s těžbou stříbra, později se stal centrem řemeslné a zemědělské výroby.  Při dobytí Žižkovým husitským vojskem roku 1422 byl Německý Brod úplně zničen.

K obnově a rozkvětu došlo především v době, kdy Brod náležel spolu s lipnickým panstvím rodině Trčků z Lípy. Od roku 1637 nesl titul „královské město“. Městu se nevyhnuly nejrůznější pohromy, povodně a požáry, ani třicetiletá válka a takzvané morové rány.

Od roku 1850 byl Německý Brod sídlem okresního hejtmanství, soudu, berního úřadu a správním centrem s městským úřadem. Rozšířil se zde textilní a bramborářský průmysl. Dlouholetou tradici má zdejší mlýn a měšťanský pivovar.