Ohlédnutí za výletem: Přes Kost na Hrubou Skálu 20.5.2023
Fotky jsou na: https://www.uschovna.cz/zasilka/KVPF4L4MTIERYYWJ-9RC
Tradiční májový výlet do Českého ráje jsem letos naplánoval na hrad Kost, vrch Vyskeř s kaplí a zámek Hrubou Skálu, včetně údolí Žehrovky a Hruboskalského skalního města. Druhá půlka května letos nabízela stabilní dlouhotrvající pěkné počasí s příjemnými teplotami a ani předpověď počasí na třetí májovou sobotu nevěstila výjimku. O počasí tedy nebylo pochyb, a tak se nás ráno před sedmou na hlavním pardubickém vlakovém nádraží sešla necelá dvacítka. ... |
Zakoupili jsme si hromadné síťové jízdenky a zaujali pozice v přistavené vlakové soupravě Arriva. Rychlík nás za necelou půl druha hodinku zavezl do Staré Paky, potom následoval ještě přestup v Lomnici nad Popelkou a asi čtvrthodinku před desátou jsme se vyštrachali z motoráčku na železniční stanici Libošovice. To už nás bylo rovných 20.
A tak jsme pořídili skupinové foto, pověděli si pár instrukcí a vyrazili. Pěknou luční cestou podél chmelnice s pěknými výhledy do kraje jsme se přiblížili ke zmiňovanému hradu a sešli do předhradí zvaného Podkost. Uvítalo nás monumentální panorama hradu. Je to ale Kost! Zde jsme si ponechali asi půlhodinku volného času na obejití hradu a nějaké to občerstvení a potom podél Bílého rybníka pokračovali překrásnou májovou rozkvetlou přírodou směr Vyskeř. Připletli jsme se do trasy orientačního cyklistického závodu, prošli Dobšicemi a Mezilužím s pěknými roubenkami, překřížili údolí Žehrovky a vystoupali do vesničky Vyskeř pod stejnojmenným sopečným vrchem s poutní kaplí sv. Anny na vrcholu. Ve vsi se i penzion jmenuje Vyskeř, a tak bylo se i kde občerstvit. Bohužel vrch není zcela přístupný, v okolí poutní kaple probíhají úpravy, a tak se na vrchol vydali pouze někteří z nás. Nicméně i okolí vrchu nabízí nádherné výhledy do kraje, a tak bylo i tak co fotit a co dokumentovat. Po silnici jsme se přiblížili Hruboskalskému skalnímu městu, poté pokračovali lesem, až jsme vyšli u arboreta Bukovina. Zde byla opět chvilka k posezení. Poté jsme došli ke zmíněnému zámku, kde vybírají nekřesťanské vstupné už i za vstup na nádvoří, a tak jsme splakali nad vejdělkem. Skalními průrvami jsme sešli do skalního města a čekal nás asi nejpěknější úsek cesty. Nicméně mašinka, jak známo, nečeká a tak nebylo již mnoho času obdivovat krásy přírody a ubírali jsme se na vlak. S přehledem jsme jej stihli a ještě zbyla chvilka času posedět na nádražíčku.
Zpáteční cestou jsme si ještě zrekapitulovali výlet, představili své další plány, pro některé byla i chvilka na zdřímnutí, a po přestupu v Hradci Králové jsme se krátce před půl osmou vysoukali z vlaku a spokojení rozloučili opět na hlavním vlakovém nádraží v Pardubicích. Byl to fajn den.
Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce